Informace o řízení před Soudním dvorem
Řízení před Soudním dvorem se zahajuje na žádost vnitrostátního soudu o zodpovězení předběžné otázky týkající se výkladu práva nebo platnosti aktů přijatých orgány či institucemi Evropské unie. Pro Nejvyšší správní soud platí zásada uvedená v třetím odstavci čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr. Výjimkou jsou pouze situace, kdy výklad unijního práva ve svém kontextu nečiní problémy (acte clair) nebo kdy výkladová nejasnost již byla překonána judikaturou Soudního dvora (acte éclairé).
Nejvyšší správní soud první předběžnou otázku položil v roce 2008 (věc C-233/08 – Kyrian proti Celnímu úřadu Tábor). Od té doby se na tomto poli etabloval nejen jako nejaktivnější soud v České republice, ale i jako jeden z nejaktivnějších vrcholných soudů v rámci členských států, které k Evropské unii přistupily společně s Českou republikou v roce 2005. Do současnosti již položil přes 40 předběžných otázek z různých oblastí správního práva – nejvíce se jich týkalo daní (zejména DPH), řada dalších například cel, volného pohybu služeb a svobody usazování, mezinárodní ochrany a pobytu cizinců, sociálního zabezpečení, ochrany osobních údajů či životního prostředí.
Více informací o řízení o předběžných otázkách lze nalézt na webových stránkách Soudního dvora.