Informace poskytnutá 31. 5. 2023

   dne 17. května 2023 obdržel Nejvyšší správní soud Vaše podání, ve kterém podle zákona č. 106/1999 Sb. žádáte o poskytnutí následujících informací:

  1. zda jsou u Vašeho soudu (případně pobočky soudu) poskytovány soudcům pracovní benefity v podobě stravenek, stravenkových karet nebo stravenkových paušálů, pokud ano, v jaké výši,
  2. zda je poskytování stravenek vázáno na evidování docházky soudců na pracovišti, respektive zda je vázáno na počet hodin strávených na pracovišti,
  3. zda jsou stravenky soudcům poskytovány i za práci z domova (home office).
  4. zda a případně jakým způsobem je evidována docházka soudců na pracovišti,
  5. zda a za jakých podmínek mohou soudci využívat práci z domova a v jakém rozsahu.“

 

Odpovědi jsou zde:

  1. Ano, ve stejné výši jako ostatním zaměstnancům, a to 150 Kč za den.
  2. U soudců není poskytování stravenek vázáno na evidenci pracovní doby.
  3. Ano, stravenky jsou poskytovány i za práci z domova. Nejsou poskytovány za dny, kdy má soudce dovolenou na zotavenou; průběžné vybírání dovolených se pravidelně sleduje a soudci jsou upozorňováni, pokud mají větší množství nevybrané dovolené.
  4. Docházka pro účely vykazování pracovní doby u soudců evidována není. Soudci nejsou zaměstnanci, pravidla plynoucí ze zákoníku práce se na ně používají jen přiměřeně. Soudce vykonává ústavní funkci. Nemá pracovní dobu v běžném slova smyslu. K tomu viz judikatura kárných senátů NSS, zejm. rozhodnutí č. j. 16 Kss 10/2013–84, 13 Kss 6/2014–138, 16 Kss 3/2019–168.
  5. Práci z domova mohou soudci vykonávat dle svého uvážení, pokud není jejich přítomnost na soudě nebo na jiném místě vyžadována z důvodů plynoucích z povahy výkonu funkce (jednání soudu, jednání pléna, porady senátů, porady soudců, spolupráce s asistenty či kanceláří, zasedání různých grémií, např. redakční rady Sbírky rozhodnutí NSS aj.). Kontrola toho, zda řádně vykonávají svoji jádrovou činnost (rozhodování věcí), je prováděna na měsíční bázi sledováním stavu nedodělků u každého jednotlivého soudce a sledováním, zda věci vyřizuje zásadně podle pořadí. Pokud vzniknou objektivní průtahy (vyšší než objektivně rozumně zvládnutelný nápad a z toho plynoucí vyšší počet nedodělků), řeší se problém zastavením nápadu konkrétnímu soudci či využitím soudců dočasně přidělených. Subjektivní průtahy se prakticky nevyskytují.

     

Zpět