Informace poskytnutá 17. prosince 2014

Na základě Vaší žádosti podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kterou Nejvyšší správní soud obdržel dne 5. prosince 2014, Vám zasílám následující informace.

V řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout. Průtahy v řízení tak znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu.

Nejvyšší správní soud, zda soudce neprotahuje řízení, zjišťuje ze soudního spisu, který má vždy k dispozici. Obecně lze k Vašemu dotazu napsat, že NSS považuje lhůtu blížící se těsně hranici 2 let (od napadení žaloby krajskému sodu do vyřízení věci) za nepřiměřenou a poté nařídí soudu rozhodnout ve lhůtě, kterou sám určí. Vždy je však nutno přihlížet k okolnostem případu (někdy je prostě řízení před soudem přerušeno, protože běží v obdobné věci řízení před rozšířeným senátem NSS anebo evropským soudem a pak soud ani nemůže ve věci jednat. V příloze Vám zasílám dokument, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. Aprk 22/2014, ve kterém jsou důvody, které jsou žalobcům sdělovány, podrobně popsány.  

Co se týká pořadí vyřizovaných věcí, zde soudní senát NSS vychází z prohlášení příslušného soudce zpravodaje, jehož práce podléhá kontrolním mechanismům toho kterého soudu, u kterého působí.