Přeskočit na hlavní obsah
Nejvyšší správní soud logo
  • O soudu
    • Obecné informace
    • Rozvrh práce
    • Organizace soudu
    • Soudci
    • Výkon soudnictví
    • Historie a budova soudu
    • Mezinárodní spolupráce
  • Aktuálně
    • Tiskové zprávy
    • Stalo se
  • Rozhodovací činnost
    • Průvodce řízením
    • Úřední deska
    • Rozhodnutí správních soudů
    • Informace o řízení
    • Sbírka rozhodnutí
    • Předběžné otázky
    • Řízení před Ústavním soudem
    • Rozšířený senát
    • Statistiky
  • Informace pro veřejnost
    • Poskytování informací
    • Informace o zpracování osobních údajů
    • Veřejné zakázky
    • Pracovní nabídky
    • Nabídka nepotřebného majetku
    • Fotogalerie soudu
  • Kontakty
    • Obecné
    • Podatelna
    • Tisková mluvčí
    • Pokladna
  • A
  • A
  • A
  • CS
  • EN
  • A
  • A
  • A
  • CS
  • EN

Jsi tady:

  1. Úvod
  2. Aktuálně
  3. Tiskové zprávy
  4. Detail

Nejvyšší správní soud nepřiznal kasační stížnosti prezidenta ve věci nejmenování profesorů odkladný účinek

07.06.2018
Autor: Bc. Sylva Dostálová

Nejvyšší správní soud nepřiznal odkladný účinek kasační stížnosti, kterou podal prezident republiky proti rozsudku Městského soudu v Praze ve věci nejmenování doc. Ošťádala a doc. Fajta profesory.

Nejvyšší správní soud nepřiznal odkladný účinek kasační stížnosti, kterou podal prezident republiky proti rozsudku Městského soudu v Praze ve věci nejmenování doc. Ošťádala a doc. Fajta profesory.

Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu a nemá obecně odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej může na návrh stěžovatele přiznat, jestliže výkon nebo jiné právní následky rozsudku by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přiznáním odkladného účinku se pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem účinky napadeného rozsudku krajského soudu.

Odkladný účinek není tedy automatismem, soud jej může přiznat toliko na základě důvodů uplatněných stěžovatelem. Návrh však v dané věci zcela postrádal konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovodit, jakou újmu by pro stěžovatele znamenaly účinky napadeného rozsudku městského soudu, který rozhodnutí o nejmenování zrušil pro nepřezkoumatelnost.

„Správní soudnictví je založeno na přísné dispoziční zásadě. Není úkolem ani oprávněním soudu za účastníka dohledávat či domýšlet konkrétní okolnosti a důvody, které by měly svědčit jeho požadavku vznesenému v návrhu na přiznání odkladného účinku. Naopak, takový postup je správním soudům zapovězen. Je proto pouze na účastnících řízení, aby tvrdili a prokázali, v čem spatřují újmu, kterou jim výkon pravomocného rozhodnutí soudu způsobí. Nejsou-li taková tvrzení v návrhu obsažena, nemůže soud zkoumat, zda je újma stěžovatele nepoměrně větší k újmě ostatních účastníků a případný dopad do veřejného zájmu. Jediným možným postupem soudu je v takovém případě zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku“, uvedla předsedkyně senátu Lenka Kaniová.

Nejvyšší správní soud tímto rozhodnutím nijak nepředjímá, jak následně rozhodne o podané kasační stížnosti.

Tisková zpráva k usnesení ze dne 7. června 2018, č. j. 1 As 170/2018-45. Celé usnesení naleznete zde.

 

Sylva Dostálová

tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu

 

 

 

Zpět
  • Tiskové zprávy
  • Stalo se

Mapa webu  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Cookies

  • Twitter

Copyright © 2003 - 2023 Nejvyšší správní soud. Všechna práva vyhrazena.