Kárný senát Nejvyššího správního soudu odvolal v září a říjnu dva soudní exekutory z jejich úřadu
Kárný senát Nejvyššího správního soudu rozhodoval v září a říjnu o dvou kárných žalobách podaných proti dvěma soudním exekutorům. V obou případech žalobám vyhověl a oba žalované exekutory pro jejich závažné kárné delikty odvolal z funkce.
Kárný senát Nejvyššího správního soudu rozhodoval v září a říjnu o dvou kárných žalobách podaných proti dvěma soudním exekutorům. V obou případech žalobám vyhověl a oba žalované exekutory pro jejich závažné kárné delikty odvolal z funkce.
V první věci kárný senát rozhodoval o žalobě podané předsedou Okresního soudu v Hradci Králové proti JUDr. Oldřichu Svobodovi, soudnímu exekutorovi v Hradci Králové. Exekutora uznal vinným z toho, že nerespektuje a nijak nereaguje na výzvy orgánů dohledu, a to Exekutorské komory České republiky a předsedy okresního soudu, nepodával k těmto výzvám vyjádření ani nezaslal exekutorský spis, ač to dohledové orgány požadovaly. Současně se dopustil více než ročních průtahů s předáním svého spisu nově pověřené soudní exekutorce, a to za situace, kdy mu byla táž věc okresním soudem odejmuta právě pro předchozí průtahy, kterých se ve věci dopouštěl. „Souzené skutky vyjadřují celkový postoj exekutora, který se brání jakémukoliv dohledu nad svou činností a prokazuje zásadní neznalost elementárních pravidel dohledu nad exekutory“, uvedl k tomu předseda kárného senátu Zdeněk Kühn. Kárný senát vzal do úvahy bohatou kárnou minulost soudního exekutora Svobody, který byl v posledních pěti letech kárným senátem potrestán celkem čtyřikrát. I tato skutečnost prokazovala, že v práci soudního exekutora přetrvávají naprosto zásadní nedostatky. Jiný než nejpřísnější trest proto nebyl možný. Rozhodnutí bylo vyneseno při jednání dne 15. 9. 2015, týž den nabylo právní moci. Rozhodnutí má sp. zn. 14 Kse 3/2015.
V druhé věci rozhodoval kárný senát o žalobě podané předsedou kontrolní komise Exekutorské komory proti Mgr. Ivu Nedbálkovi, soudnímu exekutorovi v Ostravě. Exekutora uznal kárný senát vinným jednak tím, že se opakovaně sám dostává do prodlení s úhradou svých dluhů, které proti němu musí vymáhat oprávnění cestou exekuce, jednak tím, že opakovaně neposkytuje Exekutorské komoře v rámci její dohledové činnosti součinnost, nezasílá jí vyjádření ani exekutorské spisy ke kontrole, ani jinak na její žádosti nereaguje. Jeden z neuhrazených dluhů přitom dosahuje více než jedenáctimiliónové výše. „Je evidentní, že kárně obviněný není s to plnit povinnosti soudního exekutora. Kárně obviněný se zcela vyhýbá dohledové činnosti Exekutorské komory. Současně se opakovaně dostává do prodlení s úhradou svých peněžních závazků, oprávnění musí volit při vymožení svých pohledávek cestu exekuce. Je naprosto nepřijatelné, aby soudní exekutor pohrdal svými povinnostmi plnit své splatné dluhy. Situace, kdy se sám soudní exekutor opakovaně dostává do situace, kdy jeho dluhy musí věřitelé vymáhat v exekuci, je výsměchem nejen právnímu státu, ale především samotné profesi soudních exekutorů“, zhodnotil jednání souzeného exekutora předseda kárného senátu Zdeněk Kühn. I zde byla kárná minulost souzeného exekutora více než bohatá, za porušování práva byl potrestán v minulosti již třikrát. Rovněž zde tedy nepřicházel do úvahy jiný trest než odvolání z úřadu. Rozhodnutí bylo vyneseno při jednání dne 20. 10. 2015, týž den nabylo právní moci. Rozhodnutí má sp. zn. 14 Kse 4/2015.