Volební senát Nejvyššího správního soudu dnes ve věci prezidentské volby zasedal naposledy

Soudci volebního senátu tak ukončili maraton posuzování volebních stížnosti proti zvolení Miloše Zemana prezidentem republiky, dnes byl také poslední den krátké patnáctidenní lhůty, v níž měl soud podle zákona rozhodnout.

Na dnešním jednání zbývalo posoudit poslední čtyři volební stížnosti. Soudci tyto stížnosti zamítli a z pohledu volebního senátu Nejvyššího správního soudu, resp. zákona tak nic nebrání, aby Miloš Zeman počátkem března složil prezidentský slib předepsaný ústavou a ujal se funkce prezidenta republiky na druhé funkční období.

Zejména dvě z dnes rozhodovaných stížností lze označit jako za závažnější a argumentačně bohaté. To je patrné také z faktu, že u jedné věci – Vol 47/2018 si jeden ze soudců, dr. Pavel Molek, uplatnil odlišné stanovisko k části odůvodnění zamítavého usnesení. Podle disentujícícho soudce bylo zahájení vysílání pořadu TV Barrandov „Týden s prezidentem“ načasováno v těsné návaznosti na ohlášení Miloše Zemana, že bude znovu kandidovat a je tedy patrné, „že šlo fakticky o součást jeho volební kampaně. Takový postup je ovšem rozporný s požadavkem vyváženosti a objektivnosti rozhlasového a televizního vysílání, který dopadá i na soukromoprávní média, takže soud měl v tomto bodě shledat splnění znaku „protiprávnosti“ algoritmu soudního přezkumu voleb.“

Na zamítnutí všech stížností se ovšem volební senát usnesl jednomyslně.

Důvody, pro které dnes volební senát poslední volební stížnosti zamítl, byly totožné s těmi, které uvedl v usneseních z minulého týdne, o kterých Nejvyšší správní soud již podrobně informoval - viz tisková zpráva zde. Námitky jednotlivých navrhovatelů se v podstatě opakovaly, rozdíl byl jen v argumentační bohatosti, s jakou je navrhovatelé odůvodňovali. Opět šlo o námitky porušení pravidel volební kampaně (její čestnosti a poctivosti) a pravidel financování volební kampaně ze strany vítězného kandidáta Miloše Zemana.

Pokud jde o námitky týkající se financování volební kampaně Miloše Zemana, Nejvyšší správní soud konstatoval, že navrhovatelé ani v tomto bodě neprokázali, jak pochybnosti o jejím financování hrubě ovlivnily výsledek volby - viz podrobněji tisková zpráva NSS zde.

„Neshledali jsme porušení pravidel volební kampaně, a tedy porušení zákona, ani v pravidelných návštěvách krajů, které Miloš Zeman vykonal zejména v posledním období, ani v jeho prezentaci v pořadu TV Barrandov „Týden s prezidentem“, ve výkonu funkce tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka v rámci kampaně či v pozvánce na Pražský hrad distribuované do poštovních schránek před volbami. Konstatovali jsme, že úřadující prezident republiky (stejně jako jiné osoby zastávající doposud veřejnou funkci) má přirozeně, z povahy věci vyšší míru publicity spojenou s výkonem jeho funkce. Neshledali jsme nezákonnost ani v tom, že nebyli včas zveřejněni dárci kampaně Miloše Zemana prostřednictvím spolku Přátelé Miloše Zemana,“ uvedl k rozhodování volebního senátu jeho předseda Tomáš Langášek.

V loňském roce došlo ke změně právní úpravy. Zatímco dosud volební zákon vyžadoval pro vyhovění stížnosti, že zjištěná nezákonnost mohla ovlivnit výsledek volby, nyní zákon vyžaduje, aby bylo prokázáno, že skutečně volby hrubě ovlivnila. Hrubé ovlivnění výsledku volby, tedy rozhodnutí voliče, porušením pravidel vedení volební kampaně a jejího financování, je velmi obtížné.

„Je to tak zejména proto, že do voličovy hlavy nikdo nevidí. Volba je tajná, volič se může rozhodnout jakkoli. A pokud nemá nikdo, ani soud, možnost zjistit, jak který volič hlasoval, nemůže ani ověřovat, proč tak hlasoval a čím bylo jeho rozhodnutí ovlivněno. Za takové situace je třeba respektovat svobodný výkon volebního práva každým z voličů“, dodal Langášek s tím, „že jiný přístup by ve svých důsledcích vedl k tomu, že by výsledek volby neurčovali voliči, nýbrž soudci. Samozřejmě stále platí, že volební soud může volby zrušit, avšak výjimečně, při rozsáhlém a závažném porušení zákona, které vedlo prokazatelně k hrubému ovlivnění výsledku volby. Nic takového jsme v letošní prezidentské volbě nezjistili“.

Sylva Dostálová

tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu