Soudkyně Helena Králová zůstává mimo službu

Kárný senát Nejvyššího správního soudu vedený soudcem Karlem Šimkou zamítl námitky kárně stíhané soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Heleny Králové proti rozhodnutí ministra o dočasném pozastavení výkonu její funkce soudkyně po dobu kárného řízení.

Kárný senát zdůraznil, že výjimečná a potenciálně zneužitelná kompetence ministra spravedlnosti pozastavit kárně stíhanému soudci výkon funkce musí být pod pečlivou soudní kontrolou. Kárný senát nesmí podlehnout tlaku politickému, mediálnímu či „tlaku ulice“ (zjednodušenému či silně na emocích založenému hodnocení soudcova jednání). Musí se postavit ministrovi i tehdy, je-li jeho rozhodnutí účelové, přehnané, politicky motivované, snažící se zalíbit veřejnosti, neopřené o dostatečně silné důvody či jinak neadekvátní. Musí mít odvahu vykázat ministra spravedlnosti do patřičných mezí, i když za to nezíská „veřejný potlesk“.

Jde i o ochranu zásady zákonného soudce.  Dočasné zproštění výkonu funkce určitého soudce znamená, že ty jeho kauzy, které nesnesou odkladu do doby předpokládaného skončení kárného řízení, bude muset řešit jiný soudce. Ministr spravedlnosti může být v pokušení dosáhnout, aby v případě politicky, ekonomicky či jinak významných nebo mediálně sledovaných věcí rozhodoval „správný“ soudce, anebo naopak nerozhodoval soudce názorově „nepohodlný“.

„Součástí systémové role soudní moci je však i to, že musí být vnímána veřejností jako nestranná, nezávislá, poctivá a vnitřně pevná,“ uvedl soudce Šimka. Ústavní pozice soudní moci je na důvěře v ni založena. Vnímání soudní moci jako důvěryhodné může být narušeno, je-li proti určitému soudci zahájeno kárné řízení. Jsou-li v dané chvíli dostupné informace o soudcově jednání a jiných okolnostech s ním souvisejících takové, že by mohly vést k významné míře obecné nedůvěry v soudcovu rozhodovací činnost, je namístě výjimečné kompetence ministra použít.

„Kárný senát při přezkumu rozhodnutí ministra spravedlnosti musí pečlivě vážit dva proti sobě stojící důležité zájmy – na jedné straně zájem na zachování nezávislosti soudní moci a ochraně zásady zákonného soudce, na straně druhé zájem na zachování důvěryhodnosti justice,“ řekl Šimka.

Soudkyně Králová je kárně stíhána ve dvou kárných řízeních. Rozhodnutí ministra bylo vydáno v souvislosti s tím, že měla v rámci hlavního líčení nesprávně vyhodnotit použitelnost určitého důkazu a následně (po skončení jednání) se snažit svůj nesprávný postup zastřít posuny ve výkladu toho, co se v jednací síni mělo odehrát. Kárný senát uvedl, že za toto jednání samo o sobě by ji s největší pravděpodobností nebylo možno zbavit funkce; možná dokonce vůbec nemusí jít o kárné provinění, nýbrž o běžnou procesní chybu. Nelze však ignorovat, že vedle výše uvedeného jednání je stíhána také za to, že po dlouhou dobu a opakovaně (konkrétně v pěti skutkově a právně obtížných trestních věcech) měla nerespektovat právní názor a závazné pokyny nadřízených soudních instancí. Stíhání lze předběžně považovat za rozumně zdůvodněné. Kárný návrh ministra je podle kárného senátu „založen na plausibilních skutkových tvrzeních a právních argumentech, které, pokud by se ukázaly pravdivými a správnými, by mohly s významnou pravděpodobností vést k závěru, že JUDr. Helena Králová se dopustila velmi závažného kárného provinění spočívajícího v systematické a dlouhodobé neschopnosti rozhodovat v souladu se zákonem“. Za to by jí odvolání z funkce soudce mohlo velmi reálně hrozit, byla-li by shledána vinnou. Adekvátní reakcí je proto postavení dotyčné soudkyně mimo službu. Jde o nástroj předběžné opatrnosti. Má do konečného rozhodnutí o obou kárných návrzích zajistit, že případná rozhodnutí, která by soudkyně v mezidobí „ve službě“ učinila, nebudou právně ani jinak (ve veřejné diskusi, politicky apod.) zpochybňována s argumentem, že mohou být podobně neprofesionální jako ta, kvůli nimž je kárně stíhána a za něž by případně byla kárně postižena.

Kárný senát zdůraznil, že ponechání soudkyně Králové mimo službu po dobu kárných řízení nelze v žádném ohledu vnímat jako náznak, jak bude rozhodnuto ve věcech samých.

Plný text usnesení ze dne 8. 1. 2018, sp. zn. 16 Kss 9/2017, je k dispozici zde.