NSS vyhověl hasičce propuštěné ze služebního poměru kvůli drobnému přivýdělku

Šestý senát Nejvyššího správního soudu v čele s předsedou Tomášem Langáškem zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a rozhodnutí generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR (HZSČR), jímž byla příslušnice HZSČR propuštěna ze služebního poměru. Učinil tak poté, co Ústavní soud nálezem z 11. září 2018 Pl. ÚS 24/17 vyhověl jeho návrhu na zrušení § 48 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Pro připomenutí, hasička, která se obrátila s kasační stížností na Nejvyšší správní soud, byla ze služebního poměru takřka ze dne na den propuštěna z důvodu, že si na živnostenský list přivydělávala 14 tis. Kč ročně jako účetní pro společenství vlastníků jednotek v bytovém domě, kde sama bydlela. Porušila tak formálně zákaz podnikání, který – až na výjimky vymezené v interním předpisu generálního ředitele HZSČR – předepisoval právě § 48 odst. 2 zákona o služebním poměru.

Přestože toto zákonné ustanovení Ústavní soud zrušil až od poloviny příštího roku, Nejvyšší správní soud je na posuzovaný případ neaplikoval. Dospěl k závěru, že drobná výdělečná činnost spočívající ve vedení účetnictví pro bytový dům, v němž stěžovatelka bydlí, nemohla ohrozit řádný výkon a pověst hasičského sboru. „Propuštění stěžovatelky ze služebního poměru jen z tohoto důvodu sice bylo formálně zákonné, ale zjevně nespravedlivé, nemohli jsme je proto potvrdit“, uvedl předseda senátu Tomáš Langášek.

Přivítal též fakt, že Ústavní soud vyhověl jeho návrhu a zrušil § 48 odst. 2 zákona o služebním poměru, který plošně podnikání příslušníkům bezpečnostních sborů zakazoval, avšak zmocnil generální ředitele bezpečnostních sborů, aby z absolutního zákazu stanovili výjimky. „Právo podnikat je základním právem chráněným ústavou. Podle Listiny základních práv a svobod zákon může toto právo u policistů, vojáků a hasičů omezit, nemůže je však zcela zrušit. Parlament nelze obcházet a ani sám Parlament se nemůže své odpovědnosti za zákonodárství zbavit tím, že přenese svou zákonodárnou moc na jiné exekutivní orgány. Omezení základního práva a výjimky z něj musí stanovit zákon přijatý Parlamentem, nikoli nějaký vnitřní předpis ředitele bezpečnostního sboru“, shrnul podstatu nálezu Ústavního soudu Tomáš Langášek.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 176/2017.