NSS rozhodl, že systemizace státních zaměstnanců je přezkoumatelná jako podkladový akt rozhodnutí ve věcech služebního poměru státních zaměstnanců

Nejvyšší správní soud se na základě kasační stížnosti bývalého prvního náměstka ministra zemědělství zabýval tím, zda může být soudy ve správním soudnictví přezkoumána systemizace státních zaměstnanců schvalovaná vládou.

Stěžovatel byl odvolán z místa náměstka v návaznosti na dne 22. prosince 2017 vládou schválenou změnu systemizace státních zaměstnanců. V důsledku této změny systemizace totiž zanikla jím řízená sekce. Stěžovatel tvrdil, že již tímto úkonem vláda předurčila další postup služebních funkcionářů, kterým nezbývalo než stěžovatele odvolat a soud by tak měl poskytnout ochranu přímo proti vládou schválené  systemizaci. S tím se soud sice ztotožnil, ale poukázal na to, že ani to nevede k závěru, že by správní soudy byly oprávněny přezkoumat systemizaci přímo.

Nejvyšší správní soud poukázal na to, že správní soudy jsou oprávněny zasahovat až tehdy, kdy dojde k přímému zásahu do práv a povinností. Samotným schválením systemizace však ještě státní zaměstnanec odvolán ze svého místa není, k tomu dojde až v rámci řízení ve věcech služebního poměru. V mezidobí může dojít jak ke změně v obsazení funkce, ke změně systemizace, případně v mnoha případech není ani ze systemizace možné zjistit, kterých konkrétních státních zaměstnanců se dotkne. Není tedy jisté, zda její účinky nakonec nastanou a případně vůči komu. Nicméně proti rozhodnutí ve věcech služebního poměru je již možné správní žalobu podat. Soud bude  v takovém případě oprávněn zkoumat nejen to, zda ke změně či zániku služebního poměru došlo v souladu se schválenou systemizací, ale také to, zda systemizace byla řádně přijata a odpovídá zákonným požadavkům. Ústavním právem je totiž chráněn i nerušený výkon veřejné funkce, do něhož lze zasahovat jen ze zákonem stanovených důvodů.

Pokud by nebylo možné systemizaci jako podkladový úkon  přezkoumat, vedlo by to k situaci, že by státní zaměstnanci byli paradoxně chráněni proti případným svévolným zásahům méně, než běžní zaměstnanci proti organizačním změnám podle zákoníku práce, ačkoliv cílem zákona o státní službě bylo poskytnout státním zaměstnancům zvýšenou stabilitu služebního poměru.

„Opačný přístup by vedl k tomu, že by schválení systemizace mohlo být použito pouze k tomu, aby byl státní zaměstnanec odvolán či přeložen ze zastávané funkce, aniž by proto byly splněny jinak striktní zákonné podmínky. Například by došlo sice ke  zrušení zastávaného služebního místa, nicméně by zároveň vzniklo jiné, jen formálně odlišně nazvané, avšak se stejnou obsahovou náplní. Důvody vedoucí k těmto krokům by mohly být zcela zjevně protiprávní, například diskriminační, což nelze připustit,“ uvedl soudce zpravodaj Petr Mikeš.

Ačkoliv tedy není přípustné podat žalobu přímo proti systemizaci, státní zaměstnanci budou oprávněni namítat v řízení před soudy její nezákonnost při přezkumu na ni navazujících aktů.

Celý anonymizovaný text rozsudku ze dne 9. října 2019 ve věci sp. zn. 8 Ads 301/2018 je k dispozici zde.

Sylva Dostálová

tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu

* * *

Tisková zpráva je neoficiální dokument pro potřeby veřejnosti, nenahrazuje tedy rozhodnutí. Ta Nejvyšší správní soud vyhlašuje a publikuje na www.nssoud.cz.