Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí správních orgánů o zamítnutí žádosti spolku Děti Země o obnovu stavebního řízení na část dálnice D8
Spolek Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu požádal dne 12. 4. 2013 o obnovu stavebního řízení ve věci stavebního povolení souboru staveb (86 stavebních objektů) v části „A – trasa dálnice“ a v části „F – tunel Radejčín“ v rámci stavby Dálnice D8 v délce 4,66 km, stavba 0805 Lovosice – Řehlovice. Svou žádost odůvodnil tím, že územní rozhodnutí, kterým bylo povoleno umístění těchto stavebních objektů, zrušil Krajský soud v Ústí nad Labem.
Spolek Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu požádal dne 12. 4. 2013 o obnovu stavebního řízení ve věci stavebního povolení souboru staveb (86 stavebních objektů) v části „A – trasa dálnice“ a v části „F – tunel Radejčín“ v rámci stavby Dálnice D8 v délce 4,66 km, stavba 0805 Lovosice – Řehlovice. Svou žádost odůvodnil tím, že územní rozhodnutí, kterým bylo povoleno umístění těchto stavebních objektů, zrušil Krajský soud v Ústí nad Labem.
Nejvyšší správní soud při posouzení kasační stížnosti reflektoval dlouholetý vývoj správních i soudních řízení, která se věci týkají. Připomněl, že územní rozhodnutí na daný úsek dálnice bylo zrušeno, neboť nebylo prokázáno, že se posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (SEA) mohla řádně účastnit (a vyjadřovat se k němu) dotčená veřejnost. Tato nezákonnost procesu SEA by měla vliv i na zákonnost navazujícího stanoviska k posouzení záměru na životní prostředí (EIA) a tím pádem i na územní rozhodnutí. Tehdejší právní úprava však neumožňovala vydání nového územního rozhodnutí, které by vady procesu posuzování vlivů stavby na životní prostředí zhojilo.
„Procesy vedoucí k povolení stavby podle stavebního zákona tvoří vzájemně provázaný systém. Pokud je rozhodnutí, které je závazným výstupem jedné z těchto fází povolovacího procesu bez náhrady zrušeno, aniž by vady, pro které ke zrušení došlo, nebyly napraveny, může dojít k porušení veřejného zájmu, protože by nebyla řádně vyhodnocena určitá otázka, která měla představovat závaznou podmínku pro rozhodnutí vydané v následující fázi“, zdůraznila předsedkyně senátu, JUDr. Lenka Kaniová.
V takovém případě je nutno najít v rámci povolovacího procesu náhradní „převodní“ článek, ve kterém je možno (v míře omezené předmětem řízení dané fáze procesu) tyto vady napravit.
Soud tedy uzavřel, že v dané věci byly dány důvody pro obnovu stavebního řízení. Zrušil proto rozsudek krajského soudu i rozhodnutí správních orgánů (Ministerstva pro místní rozvoj a Krajského úřadu Ústeckého kraje) v obou instancích a zavázal pro další řízení právním názorem, podle kterého je nutno žádosti o obnovu stavebního řízení vyhovět. V obnoveném stavebním řízení se správní orgány nemohou zabývat otázkou stanovení konkrétní trasy dálnice D8, je však nutno na základě nového stanoviska EIA posoudit budoucí i dosavadní vlivy stavby na životní prostředí, a to za plnohodnotné účasti dotčené veřejnosti na tomto posouzení. Toto posouzení pak může nalézt svůj odraz ve stanovení nových podmínek či podmínek odlišných od původního stavebního povolení.
Informace k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2018, č.j. 1 As 296/2017 – 56.