Nejvyšší správní soud zjistil významnou nezákonnost v procesu sčítání hlasů v okrsku č. 28 v Blansku.

Volební senát dnes rozhodl posledních 5 stížností, které se týkaly voleb do Poslanecké sněmovny PČR.

K některým z nich uvádíme následující informace.

Ve věci sp. zn. Vol 41/2025 se Česká pirátská strana (dále jen „Piráti“) svým návrhem domáhala neplatnosti volby kandidáta či kandidátů v Jihomoravském kraji. Jeden z jejich voličů v okrsku č. 28 v Blansku jí totiž sdělil, že přestože dal Pirátům hlas, zveřejněný výsledek voleb uváděl, že neobdrželi ani tento jeden hlas. Informaci o tom, že Piráti nějaké hlasy dostali, měli také od členky volební komise. Piráti poukázali i na to, že ve všech ostatních obvodech v Blansku získali nezanedbatelný počet hlasů a daný okrsek se tedy vymyká. Požadovali proto přepočet hlasů v tomto okrsku. Podle návrhu se statisticky odlišovalo též dalších 9 okrsků v Jihomoravském kraji, kde také neměli obdržet žádný hlas, ačkoliv ve volbách v roce 2021 tomu tak nebylo. Na výzvu soudu, že musí označit konkrétního kandidáta, jehož zvolení napadají návrh doplnili tak, že napadají zvolení kandidátky SPD Lucie Šafránkové z SPD, jejíž mandát považovali za nejvíce ohrožený v případě přepočtu hlasů.

Nejvyšší správní soud si vyžádal volební dokumentaci z okrsku č. 28 v Blansku a přistoupil k přepočtu odevzdaných hlasů. Volební senát spočítal, že ve skutečnosti bylo odevzdáno v daném okrsku o dva platné hlasy více. Zároveň zjistil, že Piráti v daném okrsku ve skutečnosti obdrželi 20 hlasů namísto 0 hlasů, jak bylo uvedeno v zápisu okrskové volební komise. Přepočet také ukázal, že o jeden hlas více ve skutečnosti obdrželo také SPD (25 místo 24) a o dva hlasy více STAN (19 místo 17). Naopak hnutí ANO bylo započítáno (tzn. v zápise volební komise uvedeno) o 21 hlasů více, než byl jejich skutečný výsledek (110 místo skutečně odevzdaných 89). Kvůli nezapočítání hlasů Pirátů nebyly započítány ani preferenční hlasy pro jejich kandidáty, kterých bylo v okrsku odevzdáno celkem 19. Neodpovídaly také počty preferenčních hlasů pro 12 kandidátů hnutí ANO, přičemž některé početní odchylky byly významné - např. kandidáti Taťána Malá a Pavel Outrata ve skutečnosti obdrželi o polovinu méně přednostních hlasů, než odpovídalo uveřejněným výsledkům.

K otevření volební dokumentace z dalších navrhovaných okrsků soud nepřistoupil, protože u nich Piráti nepředložili dostatečnou indicií, že by výsledky v nich uvedené byly také špatně sečteny. Soudu totiž nestačí pouhé statistické údaje, pokud k nim nepřistoupí další pochybnosti. Navíc poukaz Pirátů na odchylky od minulých voleb byl nepřesný. V roce 2021 totiž kandidovali v koalici s hnutím STAN, které ale v napadených okrscích hlasy obdrželo, a to navíc často více, než obdržela v minulých volbách společná koalice.

S ohledem na zjištěné vady musel soud ověřit, zda nemohou nově zjištěné rozdíly v hlasech změnit rozdělení mandátů jak mezi volebními stranami, tak i pokud jde o pořadí kandidátů uvnitř stran. V tomto směru požádal o součinnost Český statistický úřad, který provedl nový přepočet výsledků voleb při zohlednění chyb zjištěných soudem. Jeho výsledkem bylo, že nedošlo ke změně v rozdělení mandátu.

Ačkoliv tedy soud zjistil významnou nezákonnost v procesu sčítání hlasů v okrsku č. 28 v Blansku, tato nezákonnost neměla vliv na výsledek rozdělení mandátů. Soud návrh zamítl a zároveň se rozhodl podat trestní oznámení.

„Protože Nejvyšší správní soud může návrhu vyhovět jen tehdy, pokud by bylo prokázáno hrubé ovlivnění voleb, návrh zamítl. Zároveň se však rozhodl podat oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin maření přípravy a průběhu voleb a referenda podle § 351 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, pokud jde o postup okrskové volební komise. Rozsah pochybení totiž soud vede k závěru, že se nemuselo jednat o pouhou nepozornost“, uvedl k usnesení člen volebního senátu Petr Mikeš.

V některých dalších stížnostech se volební senát zabýval volebním systémem. Pod sp. zn. Vol 39/2025 je evidován návrh voliče - občana z Jihomoravského kraje, který nesouhlasil s tím, že v jeho kraji byl zvolen kandidát STAN Bc. Jakub Krainer Domníval se, že místo něj měl být zvolen Ing. Petr Kulhánek, který kandidoval za stejné hnutí, ale v Karlovarském kraji.

Soudu předložil k úvaze způsob, jakým se v závěrečné fázi druhého skrutinia (§ 51 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Poslanecké sněmovny) rozdělují zbylé mandáty mezi jednotlivé volební kraje. Upozornil na to, že volební orgány letos i při minulých volbách přikázaly tyto mandáty vždy do toho kraje, kde volební straně zůstal (po rozdělení mandátů v předešlých fázích) největší počet „nespotřebovaných“ hlasů. Zákon ovšem používá současně jednak pojem „zbytky hlasů“, jednak pojem „zbytky dělení“. To může znamenat, že každý z pojmů má jiný význam. Zbytkem dělení by pak podle voliče nebyl počet nespotřebovaných hlasů (v celých číslech), ale to, co zůstane za desetinnou čárkou v podílu vzniklém při dělení v prvním skrutiniu (tam se celkový počet hlasů, který volební strana získala v daném kraji, dělí krajským volebním číslem). Kdyby volební orgány pracovaly s touto odlišnou číselnou hodnotou, zjistily by, že mandát pro STAN měly přikázat do Karlovarského kraje, kde by jej získal právě Ing. Petr Kulhánek. Tím by se zvýšila i poměrnost zastoupení mezi jednotlivými kraji.

S tímto výkladem ale soud nesouhlasil, protože „zbytky hlasů“ a „zbytky dělení“ znamenají ve volebním zákoně totéž. Ostatně ani z matematického hlediska výklad neobstojí, protože při dělení, jehož výsledkem je desetinné číslo, žádný zbytek nevzniká (a nelze za něj tedy považovat část podílu za desetinnou čárkou).

Je trochu neobvyklé, že zákon používá různé pojmy pro stejný jev, zde to ale má svůj dobrý důvod, nebo spíš hned několik dobrých důvodů. Předně: způsob, jakým zákon upravuje přepočet hlasů na mandáty v okolních ustanoveních, nasvědčuje tomu, že i v průběhu celého druhého skrutinia se má pracovat jen s celočíselnými zbytky nespotřebovaných hlasů. Dále: bez tohoto jazykového rozlišení by byla už tak složitá technická pravidla pro rozdělování mandátů ještě hůře srozumitelná. A konečně: k tomuto výkladu vede i zřejmý záměr zákonodárce. Ten do současného zákona opět vložil staronový pojem „zbytek dělení“, který nikdy volební orgány nevykládaly jinak než právě jako zbytek nespotřebovaných hlasů. Krom toho žádný volební systém není zcela ideální: ona vyšší mezikrajská poměrnost zastoupení, které se navrhovatel domáhal, by mohla mít jindy za následek zase to, že by v jiném kraji propadl vyšší absolutní počet hlasů. Volební senát návrh zamítl.

Současně soud dostal i úplně stejně zdůvodněný návrh od samotného nezvoleného kandidáta STAN v Karlovarském kraji, Ing. Petra Kulhánka (Vol 32/2025). Tento návrh odmítl, protože podle zákona nemůže nejen občan – volič, ale ani sám nezvolený kandidát navrhnout neplatnost volby někoho, kdo byl zvolen v jiném kraji než tam, kde samotný navrhovatel volil.

Celá usnesení jsou zveřejněna na www.nssoud.cz, úřední deska.