Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou existence neplatných hlasů zkušební komise při rozhodování o výsledku obhajoby disertační práce

Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti Vysoké školy ekonomické v Praze rozhodl, že její Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech ze dne 26. 11. 2013 nepřipouští možnost odevzdat při hodnocení výsledku obhajoby disertační práce neplatný hlas.

Kauza se týkala studenta doktorského studia, který neuspěl při obhajobě disertační práce. O výsledku obhajoby hlasovala sedmičlenná zkušební komise tajně v neveřejném zasedání. Z hlasování vzešly tři hlasy pro variantu „obhájil“, dva hlasy pro variantu „neobhájil“ a zbylé dva hlasy byly neplatné. Zkušební komise následně zhodnotila obhajobu stupněm „neobhájil“.

Stěžejní otázkou v této kauze bylo, zda je podle Studijního a zkušebního řádu přípustná existence neplatných hlasů. Studijní a zkušební řád v čl. 20 bodu 7. stanoví, že všichni hlasující v tajném hlasování označí na hlasovacích lístcích jednu z alternativ „Obhájil“ nebo „Neobhájil“ disertační práci. S institutem neplatného hlasu nepočítá.

Nejvyšší správní soud se ztotožnil s Městským soudem v Praze, že neplatný hlas při rozhodování zkušební komise nelze za uvedených podmínek připustit. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že hlasování o výsledku obhajoby proběhlo tajnou formou.

Institut neplatného hlasování podle soudu nemůže být členy zkušební komise zneužíván a chápán jako určitá strategická možnost při hodnocení výsledku obhajoby disertační práce, jako variace na zdržení se hlasování. Základním posláním zkušební komise je posoudit kvalitu práce a odbornou úroveň doktoranda. Člen zkušební komise je odborníkem a nemůže nevědět, zda disertační práce splňuje požadavky na ni kladené. Soud zdůraznil, že obhajoba disertační práce zůstává zkouškou. Dle jeho názoru by jistě ani u jiného typu zkoušky nebylo přípustné, aby se zkoušející zdržel hlasování či podal své hodnocení neplatnou formou.

Závěrem Nejvyšší správní soud podotknul, že nikoliv každé takto vadné hlasování, bude mít dopad na zákonnost výsledku obhajoby disertační práce. Existence neplatných hlasů členů zkušební komise zapříčiní nezákonnost obhajoby tehdy, je-li s to zvrátit výsledek hodnocení zkušební komise. Bude se tedy jednat o situace, kdy z hlasování o výsledku obhajoby vzejdou neplatné hlasy a současně žádná z alternativ „obhájil“ či „neobhájil“ nedosáhne většinu z celkového počtu přítomných členů zkušební komise (čl. 20 bod 8. Studijního a zkušebního řádu).

Nejvyšší správní soud optikou uvedené argumentace dospěl k závěru, že hlasování zkušební komise v této konkrétní kauze bylo nezákonné. Dva neplatné hlasy, které doktorand obdržel, totiž mohly zvrátit celkový výsledek obhajoby. Soud proto uzavřel, že doktorand má právo žádat o opakování obhajoby disertační práce.

Informace k rozhodnutí ze dne 20. 7. 2017 sp. zn.10 As 171/2017, celý rozsudek zde.