Nejvyšší správní soud nevyhověl kasačním stížnostem směřujícím proti umístění souboru jedenácti staveb tvořících záměr „Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany“.

Kasační stížnosti podaly právnická osoba ESHG s.r.o., která vlastní pozemky nacházející se v ploše vymezené pro rozšíření jaderné elektrárny Dukovany, a dále spolek Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu. Každý ze stěžovatelů uplatnil ve své kasační stížnosti odlišný okruh kasačních námitek.

Nejvyšší správní soud v prvé řadě shledal, že ve věci správně rozhodovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a nikoli stavební úřad v Třebíči, jak namítala společnost ESHG s.r.o. K namítané nadkritické míře systémového rizika podjatosti Nejvyšší správní soud v rozsudku uvádí, že u ministra průmyslu a obchodu, který ve věci rozhodoval v rozkladovém řízení, by ani případné důvody podjatosti nemohly vést k jeho vyloučení ve správním řízení, a to s ohledem na výslovné znění § 14 odst. 7 správního řádu. Právo účastníků řízení na spravedlivý proces, včetně jeho nestrannosti, je v takovém případě pod ochranou moci soudní. U dalších oprávněných úředních osob (pracovníků žalovaného ministerstva odlišných od ministra), které se bezprostředně podílely na vydání rozhodnutí v prvním a druhém stupni, pak nepostačuje pouze v obecné rovině namítat riziko systémové podjatosti a dokládat zájem vedení ministerstva na výstavbě nového jaderného zdroje. V případě podjatosti všech pracovníků určitého resortního ministerstva (jako ústředního správního úřadu) totiž není možné věc delegovat jinému věcně příslušnému správnímu úřadu, neboť jiné obdobné resortní ministerstvo neexistuje. Pro shledání podjatosti těchto osob by tak muselo být tvrzeno a prokázáno buď důvodné podezření na jejich poměr k rozhodované věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům a z toho plynoucí zájem na výsledku řízení; anebo by zájem těchto osob na výsledku řízení, a tedy i jejich podjatost, mohla být s ohledem na jejich ekonomickou závislost na ministerstvu shledána v případě prokázání konkrétního ovlivňování. Nic z uvedeného ovšem v tomto konkrétním případě tvrzeno a prokázáno nebylo. Stavební úřad zároveň nebyl povinen zkoumat naplnění podmínek pro vyvlastnění pozemku ve vlastnictví společnosti ESHG s.r.o. Tato otázka bude předmětem jiného (vyvlastňovacího) řízení.

Po přezkoumání kasační argumentace Dětí Země Nejvyšší správní soud shledal, že ministerstvem uložené podmínky pro ochranu jednotlivých složek životního prostředí poskytují dostatečnou a komplexní ochranu životnímu prostředí a rovněž zajišťují dostatečné informování veřejnosti.

Děti země zpochybňovaly (dokonce požadovaly zrušit) podmínku možné výsadby dřevin, která by alespoň zčásti vizuálně zmírnila vliv stavby, po dohodě s konkrétními dotčenými obcemi. Podle Nejvyššího správního soudu se však jedná o přístup pozitivní pro přírodu a nic na tom nemění ani skutečnost, že konkrétní podmínky budou výsledkem dohod s jednotlivými dotčenými obcemi. Podle NSS nelze odhlédnout od skutečnosti, že do krajinného rázu zásadním způsobem zasáhly a zasahují již existující bloky jaderné elektrárny Dukovany.
Dětmi Země rozporovanou podmínku povolení kácení dřevin rostoucích mimo les pokud možno v době vegetačního klidu nelze dle Nejvyššího správní soudu vykládat tak, že by tím bylo bez dalšího umožněno kácet dřeviny kdykoli. Dle soudu to jednak neumožňují jiné podmínky stanovené vydaným územním rozhodnutím, jednak to neumožňuje zákonná ochrana volně žijících ptáků a živočichů, která se týká obecně všech živočichů a speciálně i volně žijících ptáků, a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Stanovené podmínky a zákonná ochrana tak musejí být dodrženy. Nejvyšší správní soud taktéž neshledal, že by bylo zapotřebí měnit podmínky náhradní výsadby dřevin.

Informace k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2026 ve věci sp. zn. 6 As 28/2026.

Celý rozsudek je zveřejněn na www.nssoud.cz.