
Nejvyšší správní soud jako kárný soud poprvé rozhodl o schválení dohody o vině a kárném opatření
Nejvyšší správní soud jako kárný soud, při projednávání kárného návrhu proti soudkyni Okresního soudu v Uherském Hradišti Iloně Miklové v pondělí 15. dubna 2019 poprvé rozhodl o schválení dohody o vině a kárném opatření.
Nejvyšší správní soud jako kárný soud, při projednávání kárného návrhu proti soudkyni Okresního soudu v Uherském Hradišti Iloně Miklové v pondělí 15. dubna 2019 poprvé rozhodl o schválení dohody o vině a kárném opatření.
Dnes toto rozhodnutí ve věci sp. zn. 11 Kss 8/2018 zveřejnil ve své databázi zde.
Původně předloženou dohodu, v níž bylo sjednáno kárné opatření spočívající ve snížení platu o 5 % na 5 měsíců, pro jeho zjevnou mírnost neschválil. Strany však v průběhu jednání operativně uzavřely dohodu novou, v níž bylo kárné opatření téměř pětkrát zpřísněno (snížení platu o 10 % na 12 měsíců). K ní již kárný senát žádné výhrady neměl a rozhodl v souladu s ní.
Jak zdůraznil předseda kárného senátu Tomáš Langášek již v průběhu jednání, „průtahy v řízení nejsou žádným kavalírským deliktem, nad kterým by měl kárný senát přimhouřit oči“. V odůvodnění rozhodnutí k tomu kárný senát dodal, že průtahy ve více řízeních svědčí přinejmenším o snížené schopnosti kárně obviněného soudce zastávat tuto ústavní funkci. „Na právní postavení stran a jejich důvěru v soudní rozhodování může mít takovéto systematické porušování soudcovských povinností drtivější dopad než například ojedinělý morální poklesek v soudcově osobním životě, neboť se týká vlastního účelu existence soudní moci, tj. dávat v reálném čase průchod spravedlnosti. Výstižně se říká, že pozdě poskytnutá spravedlnost se rovná odmítnutí spravedlnosti (justice delayed is justice denied).“.
Možnost využít i v kárném řízení institutu dohody o vině a trestu, kterou zavedl před několika lety trestní řád pro trestní řízení, kárný senát uvítal. „Jde o vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe nejen na straně kárně obviněného soudce, ale i na straně kárného navrhovatele, je-li předsedou soudu, u nějž soudce působí. Zejména jsou-li předmětem kárného návrhu průtahy v řízení, podílí se na nich kromě soudce v různé míře pravidelně i podmínky a organizace práce, které soudcům vedení soudu vytváří a garantuje (byť samozřejmě soudcovo zavinění musí být nadevší pochybnost prokázáno). Obě strany jsou tak již v procesu sjednávání dohody aktivně vtaženy do řešení jejich společného problému. Předpokladem účinného a dlouhodobě udržitelného řešení je i ‚manažerská práce‘ se soudcem ze strany vedení tak, aby v budoucnu byl schopen svou práci efektivněji organizovat, samozřejmě v míře slučitelné s postavením nezávislého soudce. Schopnost vzájemné otevřené komunikace předurčuje úspěch takového řešení, sjednání dohody o vině a kárném opatření je pak toho příslibem.“, stojí v rozhodnutí.
Předseda senátu Tomáš Langášek k tomu dodal, že z rozhodnutí kárného senátu vyplývá, že připuštění institutu dohody o vině a kárném opatření, jakkoli vítaného, neznamená, že se kárný soud vzdává své aktivní role v kárném řízení. „Kárný senát dal najevo, že neschválí slepě vše, co mu strany předloží. Kromě jiného bude vždy pečlivě hodnotit i to, zda dohodnutý trest není extrémně mírný, neboť jinak by se kárné řízení minulo svým účelem.“
Úspěšným schválením dohody o vině a kárném opatření skončilo ve čtvrtek 18. dubna 2019 i kárné řízení se soudcem Martinem Valehrachem před jiným kárným senátem Nejvyššího správního soudu vedeným jeho předsedkyní Miluší Doškovou, který tuto možnost připustil již ve svém lednovém usnesení.