
Ministerstvo financí může rušit dříve vydaná povolení k provozování hazardních her pro rozpor s obecně závaznými vyhláškami obcí
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost společnosti SYNOT TIP, a. s., která se bránila proti rozhodnutí Ministerstva financí, jež zrušilo podle § 43 odst. 1 loterního zákona (zákon č. 202/1990 Sb.) dříve vydaná povolení k provozování tzv. interaktivních videoloterních terminálů v Brně na ulici Vranovská 841/39.
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost společnosti SYNOT TIP, a. s., která se bránila proti rozhodnutí Ministerstva financí, jež zrušilo podle § 43 odst. 1 loterního zákona (zákon č. 202/1990 Sb.) dříve vydaná povolení k provozování tzv. interaktivních videoloterních terminálů v Brně na ulici Vranovská 841/39. Ministerstvo financí své rozhodnutí opřelo jednak o to, že na danou adresu, kvůli sousedství se základní uměleckou školou, nemělo být povolení nikdy vydáno, dále pak o to, že obecně závazná vyhláška statutárního města Brna zakazuje provozování hazardu na celém území městské části Brno-sever, kam patří i ulice Vranovská.
Nejvyšší správní soud se k této problematice vyjádřil vůbec poprvé. Podle jeho rozsudku právě rozpor se zákazem provozování hazardních her stanovený obecně závaznou vyhláškou obce může být tím důvodem, pro který je Ministerstvo financí povinno dříve vydané povolení podle § 43 odst. 1 loterního zákona zrušit. „Nejvyšší správní soud neučinil nic jiného, než že dotáhl do důsledků to, co ve svých nálezech naznačoval Ústavní soud. Ministerstvo financí nesmí ignorovat zákaz provozování hazardních her, který na svém území stanoví obce obecně závaznou vyhláškou. Provozovatelé hazardních her přitom museli s případným zrušením již udělených povolení počítat, neboť zmíněný § 43 odst. 1 loterního zákona, který to umožňuje, byl v zákoně obsažen po celou dobu jeho platnosti. Patří to k rizikům podnikání v tomto specifickém oboru“, komentoval rozsudek soudce zpravodaj Tomáš Langášek.
Informace k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2015 sp.zn. 6 As 285/2014.