Městský soud bude muset věcně projednat žalobu ve věci nejmenování doc. Ošťádala profesorem

Nejvyšší správní soud zrušil usnesení, kterým Městský soud v Praze pro opožděnost odmítl žalobu ve věci nejmenování doc. RNDr. Ivana Ošťádala, CSc. profesorem.

V dané věci se Univerzita Karlova v Praze a doc. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc. žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 26. 9. 2016 domáhají zrušení rozhodnutí prezidenta republiky, kterým rozhodl o nejmenování doc. Ošťádala profesorem. Z dřívějších rozhodnutí správních soudů (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 3. 2017, č. j. 7 As 242/2016 – 43, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2016, č. j. 10 A 186/2015 – 83) a Ústavního soudu (nález ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 12/17) plyne, že tímto rozhodnutím je dopis prezidenta republiky ze dne 19. 1. 2016 adresovaný ministryni školství, mládeže a tělovýchovy. Městský soud při posuzování podmínek řízení dospěl k závěru, že podaná žaloba je opožděná. Podle městského soudu se žalobci s obsahem rozhodnutí fakticky seznámili dne 14. 7. 2016, kdy jim soud doručoval k replice vyjádření prezidenta republiky společně se zmíněným dopisem.

Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že toto posouzení počátku běhu lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí prezidenta republiky nebylo správné a ve svém důsledku zasáhlo do práva žalobců na přístup k soudu. Rozhodnutí prezidenta republiky bylo žalobcům doručeno řádně prostřednictvím ministryně školství, mládeže a tělovýchovy dne 26. 9. 2016. Od tohoto data se pak mělo odvíjet počítání lhůty pro podání žaloby. V dané věci nenastaly specifické okolnosti předpokládané v judikatuře Nejvyššího správního soudu, pro které by bylo nutno při určování počátku běhu lhůty pro podání žaloby dát přednost okamžiku faktického seznámení žalobců s rozhodnutím před jeho řádným doručením. Nejvyšší správní soud dodal, že ani odůvodnění usnesení městského soudu založené na tom, že se žalobci s rozhodnutím fakticky seznámili již dne 14. 7. 2016, nemohlo obstát, neboť městský soud nedostatečně a nesprávně vyhodnotil skutkové okolnosti, které jej k tomuto závěru vedly.

„Městský soud nesprávným posouzením otázky včasnosti žaloby zasáhl do práva žalobců na přístup k soudu. V takovém případě je nutno usnesení soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. V něm bude úkolem městského soudu žalobu věcně projednat,“ shrnula předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Kaniová.

Tisková informace k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018 č. j. 1 As 311/2017 – 37. Celý text odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu naleznete zde.