Města mohou za určitých podmínek vydávat územní plány, v nichž budou řešit i otázky republikového významu
Takový je závěr Nejvyššího správního soudu, který posuzoval kasační stížnost města Znojmo proti rozsudku Krajského soudu v Brně.
Zastupitelstvo města Znojmo schválilo dne 23. 6. 2014 opatření obecné povahy - Územní plán Znojmo. Jeden z vlastníků nemovitostí se domáhal u Krajského soudu v Brně zrušení tohoto opatření a to v částech vymezujících plochy a koridor pro přeložku silnice I/38 (obchvat města Znojma). Krajský soud jim vyhověl, když vyslovil názor, že pokud nejsou vydány zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (tj. územní plán kraje), nemohou města vydávat územní plány, v nichž jsou řešeny otázky republikového významu, což je v uvedeném případě přeložka silnice první třídy.
Takový je závěr Nejvyššího správního soudu, který posuzoval kasační stížnost města Znojmo proti rozsudku Krajského soudu v Brně.
Zastupitelstvo města Znojmo schválilo dne 23. 6. 2014 opatření obecné povahy - Územní plán Znojmo. Jeden z vlastníků nemovitostí se domáhal u Krajského soudu v Brně zrušení tohoto opatření a to v částech vymezujících plochy a koridor pro přeložku silnice I/38 (obchvat města Znojma). Krajský soud jim vyhověl, když vyslovil názor, že pokud nejsou vydány zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (tj. územní plán kraje), nemohou města vydávat územní plány, v nichž jsou řešeny otázky republikového významu, což je v uvedeném případě přeložka silnice první třídy.
Podle Nejvyššího správního soudu krajský soud vyložil § 43 odst. 1 stavebního zákona příliš formalisticky, proto jeho závěr přehodnotil a vyslovil, že obce v územních plánech takové záměry řešit mohou, pokud to umožní krajský úřad jakožto nadřízený orgán územního plánování. NSS rozsudek krajského soudu na základě kasační stížnosti podané městem Znojmo zrušil a věc mu vrátil.
Zákonodárce podle soudu „doplnil princip hierarchie a závaznosti vyšších úrovní nástrojů územního plánování o princip flexibility. Je třeba zohlednit to, že pořízení a vydání jednotlivých aktů územně plánovací dokumentace je jednak dlouhodobý proces, zpravidla trvající více let, jednak záměry územního plánování nejsou statické a podléhají změnám. Územní plány jsou tak pravidelně vyhodnocovány a měněny (§ 55 stavebního zákona) stejně tak podléhají pravidelné revizi a aktualizaci i zásady územního rozvoje (§ 42 stavebního zákona) a politika územního rozvoje (§ 35 stavebního zákona). Právní předpisy s touto dynamikou počítají a pracují s ní. … Vymezení přeložky silnice I/38 jakožto součásti koridoru silniční dopravy S8 v jím vydaném napadeném územním plánu nijak neomezuje Jihomoravský kraj, aby v pozdějších (dosud však stále nevydaných) zásadách územního rozvoje tento koridor prověřil, konkretizoval a na základě toho vymezil odlišným způsobem od řešení přijatého odpůrcem“, uvedl v rozsudku soudce zpravodaj Aleš Roztočil.
Podle Nejvyššího správního soudu samotný stavební zákon počítá s tím, že územní plán může obsahovat určité řešení záležitostí nadmístního významu, které se může následně dostat do rozporu s vymezením těchto záležitostí obsaženým v později vydané politice územního rozvoje nebo v následně vydaných zásadách územního rozvoje, popř. v jejich aktualizaci. V takovém případě se příslušná část územního plánu stane neaplikovatelnou a město je povinno svůj územní plán uvést do souladu s vyšším dokumentem územního plánování.
S konkrétní podobou obchvatu města Znojma vyslovily souhlas jak Krajský úřad Jihomoravského kraje, tak i Ministerstvo dopravy jakožto ústřední správní úřad ve věcech dopravy. Pokud by se mělo město Znojmo řídit názorem vysloveným krajským soudem, mohlo by dojít k absurdnímu výsledku, podle něhož by vlastně územní plán vůbec nebylo možné vydat, protože takovou záležitost republikového významu by město nemohlo v územním plánu vymezit (pokud nejsou vydány zásady územního rozvoje), ale ani nevymezit, neboť je zároveň povinno respektovat politiku územního rozvoje (základní dokument územního plánování schvalovaný vládou pro celé území ČR), která tento záměr obsahuje.
„Úkolem soudní judikatury totiž není činit již tak dosti těžkopádné procesy územního plánování ještě komplikovanějšími do té míry, že požadavky z judikatury vyplývající by byly prakticky nerealizovatelné, čímž by mohly být v důsledku ohroženy samotné cíle a úkoly územního plánování. To samozřejmě nemůže být na překážku plnění primární funkce soudního přezkumu opatření obecné povahy v této oblasti, tj. poskytování ochrany veřejným subjektivním právům jednotlivců dotčených procesy územního plánování“, uzavřel Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku.
Informace k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. srpna 2016, sp.zn. 4 As 88/2016.
Sylva Dostálová
tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu