Lesy České republiky měly povinnost poskytnout informace o pokutách
Výluku z poskytnutí informace na žádost nelze použít v případě, pokud má povinný subjekt povinnost požadovanými informacemi disponovat. Takový závěr opětovně potvrdil Nejvyšší správní soud.
Výluku z poskytnutí informace na žádost nelze použít v případě, pokud má povinný subjekt povinnost požadovanými informacemi disponovat. Takový závěr opětovně potvrdil Nejvyšší správní soud.
Tentokrát Nejvyšší správní soud posuzoval spor Hnutí Duha Olomouc s Lesy České republiky. Hnutí požádalo o poskytnutí informace o smluvních pokutách, které Lesy České republiky, s.p., udělily od ledna 2013 do října 2015 smluvním partnerům na provádění lesnických činností za to, že nezpracovali včas kůrovcem napadené stromy. Konkrétně hnutí žádalo o přehledy jednotlivých udělených pokut s uvedením údajů, kdy byla pokuta uložena, kterému smluvnímu partnerovi byla udělena, její výši, na které smluvní územní jednotce, důvod jejího udělení, i kolik m3 kůrovcem napadených stromů nebylo nebo bylo pozdě zpracováno a ve kterém porostu. Lesy České republiky odůvodnily odmítnutí tím, že požadované informace nemají k dispozici, protože neexistují v požadovaném členění a struktuře, takže by při sestavování odpovědi musely tuto informaci teprve vytvářet a jednalo by se o informaci novou. Takovou informaci povinný subjekt podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, není povinen poskytnout.
Nejvyšší správní soud potvrdil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, který vycházel z dřívější judikatury Nejvyššího správního soudu, a to zejména z rozsudku ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. 1 As 141/2011, týkajícího se informací o fungování Celní správy ČR, o kterých Celní správa ČR tvrdila, že je nemá, přestože měla povinnost je mít.
„Krajský soud odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu, ve kterých bylo pro rozhodnutí klíčovou otázkou, zda požadované informace povinný subjekt má, a pokud je nemá, zda má povinnost jimi disponovat. Pokud státní podnik skutečně požadovanými informacemi nedisponuje, tedy pokud neshromažďuje informace o ukládání smluvních pokut, pak nepostupuje s péčí řádného hospodáře,“ ztotožnil se s názorem krajského soudu soudce Nejvyššího správního soudu Pavel Molek.
Z podstaty věci je zřejmé, že uložení smluvních pokut musí být u dotazovaného povinného subjektu evidováno a je těžko představitelné, že by požadované informace neexistovaly nebo že by je povinný subjekt neměl k dispozici.
Informace k rozhodnutí ze dne 12. ledna 2017, sp. zn. 7 As 314/2016. Celý rozsudek zde.
Sylva Dostálová
tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu