Kasační stížnost Dětí Země týkající se rozhodnutí o povolení stavby „D1 Modernizace – úsek 18, EXIT 134 Měřín – Exit 141 Velké Meziříčí západ“je důvodná

Nejvyšší správní soud projednával kasační stížnost Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu (dále jen „stěžovatel“) směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2015, kterým byla pro opožděnost odmítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí ministra dopravy ze dne 11. 12. 2014. Tímto rozhodnutím bylo částečně změněno jiné rozhodnutí Ministerstva dopravy z ledna 2014 o povolení stavby „D1 Modernizace – úsek 18, EXIT 134 Měřín – Exit 141 Velké Meziříčí západ“. Podle městského soudu řízení o předmětné stavbě spadalo do působnosti zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (dále jen „zákon o urychlení výstavby“), a proto měla být žaloba podána ve zkrácené jednoměsíční lhůtě ve smyslu § 2 odst. 5 citovaného zákona, což se však nestalo.

Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost stěžovatele brojící proti citovanému usnesení důvodnou. Zkrácenou jednoměsíční lhůtu pro podání žaloby je totiž možno aplikovat pouze za situace, kdy ve správním řízení vyšlo najevo, že řízení bylo vedeno v působnosti citovaného zákona. Pokud tato podmínka splněna není, platí pro podání žaloby obecná žalobní lhůta ve smyslu § 72 odst. 1 soudního řádu správního. K takové situaci došlo i v dané věci. Žalobu proto mohl stěžovatel podat v obecné lhůtě pro podání žaloby, což splnil. Za této situace neměl městský soud žalobu odmítnout pro opožděnost. Nejvyšší správní soud proto zrušil usnesení městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dalšími otázkami se Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti nemohl zabývat, protože předmětem řízení bylo výše uvedené usnesení o odmítnutí žaloby z důvodu opožděnosti.

Informace k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. června 2015 sp.zn. 7 As 81/2015.