Kárný senát zastavil řízení, protože kárný návrh podala osoba k tomu neoprávněná
Kárný senát Nejvyššího správního soudu pro řízení ve věcech státních zástupců zastavil v neveřejném zasedání dne 18. 12. 2019 řízení o kárné odpovědnosti Mgr. Martina Pavelky, státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě, z důvodu, že návrh byl podaný osobou k tomu neoprávněnou. Návrh byl podán státním zástupcem Mgr. Ladislavem Hradilem, který je státním zástupcem Okresního státního zastupitelství ve Frýdku - Místku.
Mgr. Hradil byl přípisem krajské státní zástupkyně v Ostravě v lednu 2019 dočasně pověřen v plném rozsahu činnosti výkonem funkce okresního státního zástupce v Ostravě a zároveň byl dočasně přidělen k Okresnímu státnímu zastupitelství v Ostravě. Dalším přípisem z června 2019 bylo pověření i dočasné přidělení prodlouženo státním zástupcem pověřeným výkonem funkce krajského státního zástupce. V době tohoto pověření podal Mgr. Ladislav Hradil dva návrhy na zahájení kárného řízení proti Mgr. Martinu Pavelkovi. Soud se proto zabýval tím, zda je Mgr. Ladislav Hradil oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení. K vyjádření proto vyzval nejen navrhovatele, ale i krajského státního zástupce, nejvyššího státního zástupce a ministryni spravedlnosti. Ačkoliv všichni zaujali názor, že pověření možné je a pověřený státní zástupce je oprávněn podat kárný návrh, soud dospěl k závěru, že nikoliv.
Kárný senát si byl vědom, že institut pověření výkonem funkce vedoucího státního zástupce je v soustavě státního zastupitelství, obdobně jako v případě předsedů soudů relativně často využíván. Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, však uvádí konkrétní výčet navrhovatelů, jimiž jsou v případě státních zástupců vedoucí státní zástupci a ministr spravedlnosti. Zákon o státním zastupitelství navíc připouští, aby vedoucího státního zástupce zastupovali jeho náměstci a to i v době, kdy je funkce vedoucího státního zástupce neobsazena. Judikatura, včetně kárné, připouští, aby příslušná podání činili i náměstci. Náměstci jsou stejně jako vedoucí státní zástupci jmenováni ministrem spravedlnosti. Oproti tomu institut pověření výkonem funkce vedoucího státního zástupce nezná ani zákon o státním zastupitelství ani zákon upravující kárné řízení. Naopak zákon o státním zastupitelství uvádí, že řadového státního zástupce lze pověřit jen jednotlivými úkony správy státního zastupitelství.
„Navíc praxe pověřování ze strany nadřízených státních zástupců by mohla vést až k naprostému popření jmenovací pravomoci ministra, neboť by bez jakýchkoliv omezení bylo možné celou soustavu státního zastupitelství řídit prostřednictvím takto pověřených státních zástupců,“ uvedl předseda kárného senátu Petr Mikeš.
V nyní projednávané věci byl ostatně řízením okresního státního zastupitelství navrhovatel pověřen státním zástupcem pověřeným řízením krajského státního zastupitelství, kterému toto pověření dal vrchní státní zástupce.
„Stejně tak tato praxe ohrožuje nezávislost pověřených vedoucích státních zástupců, neboť pokud jsou řádně jmenováni, lze je odvolat jen v důsledku porušení jejich povinností, zatímco pověření vedoucí nijak chráněni nejsou a mohou tak mít mnohem větší tendenci vyhovět přáním toho, kdo rozhoduje o jejich dalším pověřování. Pověřování výkonem funkce navíc není nezbytné, neboť zpravidla lze jmenovat nového vedoucího státního zástupce v dostatečném předstihu před zánikem funkce dosavadního vedoucího státního zástupce, a pokud to není možné, pak na dočasnou dobu mohou vedoucího státního zástupce zastupovat jeho náměstci,“ dodal předseda kárného senátu Petr Mikeš.
Informace k rozhodnutí ve věci sp. zn. 12 Ksz 6/2019.