KÁRNÝ SENÁT ROZHODOVAL O KÁRNÝCH NÁVRZÍCH SMĚŘUJÍCÍCH PROTI STÁTNÍM ZÁSTUPKYNÍM

V průběhu trestního řízení se nicméně ukázalo, že původně zpracovaný posudek byl zpracovaný podle cenového předpisu a nešlo o posouzení ceny tržní. Cena tržní byla nakonec určena na 950 tisíc Kč a většina obviněných byla obžaloby v dubnu 2019 zproštěna, s výjimkou zastupitele, který se stal v mezidobí poslancem, a jeho trestní řízení bylo přerušeno z důvodu nesouhlasu Poslanecké sněmovny s jeho stíháním. Ohledně něj státní zástupkyně vzala následně kárně obviněná obžalobu zpět a trestní stíhání zastavila. Podle kárného návrhu měla státní zástupkyně zjistit nepoužitelnost původního znaleckého posudku i s ohledem na to, že byla na nevhodně zvolenou metodiku obviněnými upozorňována. Vzhledem k tomu, že vadu nezjistila, bylo proti obviněným vedeno téměř po 3 roky nezákonně trestní stíhání.

Druhá kárná žaloba směřovala na JUDr. Ivetu Bollovou, státní zástupkyni Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Ta nad věcí vykonávala opakovaný dohled, a ačkoliv bylo trestní řízení podle ministryně zatíženo popsanou vadou, tato jí neobjevila a nezasáhla do postupu Okresního státního zastupitelství v Lounech.

Kárný senát nakonec rozhodl tak, že řízení vůči JUDr. Ivetě Bollové částečně zastavil a ve zbytku obě kárně obviněné kárného obvinění zprostil.

Pokud jde o zastavení, pak dospěl kárný senát k závěru, že výkon dohledu státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem nelze považovat za trvající a je proto třeba nahlížet na jednotlivé vykonané dohledy jako na samostatné skutky. S ohledem na to zanikla uplynutím 2 let od jejich vykonání kárná odpovědnost státní zástupkyně a soud se tak nemohl zabývat vytýkanými pochybeními a musel řízení zastavit. Třetí dohled byl vykonán v době, kdy byli obvinění zastupitelé obžaloby zproštěni a s ohledem na to, i pokud by byla zjištěna pochybení dozorové státní zástupkyně, nemohla by s ním dr. Bollová nic udělat. I pokud by tedy dohled nevykonala zcela řádně, nemohl mít zásadnější škodlivý následek a navíc bylo sporné i to, zda lze dohled po pravomocném skončení věci vůbec vykonat.

U kárně obviněné Mgr. et Mgr. Radky Pavlišové dospěl kárný senát k závěru, že její postup vykazoval vady. Zejména s ohledem na upozornění od obviněných měla dospět k závěru, že jsou o pochybnosti o správnosti policejním orgánem zpracovaného znaleckého posudku a tyto se snažit odstranit ještě v přípravném řízení. I pokud dospěla k odlišnému závěru, měla na námitky obhajoby relevantně reagovat. Nikoliv jakékoliv pochybení státního zástupce je však kárné provinění. To platí zvláště u rozhodovací činnosti státního zástupce, kde je třeba jako významnou hodnotu chránit jistou nezávislost jeho postavení a ochranu před vnějšími vlivy. Kárně obviněná byla subjektivně přesvědčená, že znalecký posudek zobrazuje cenu v místě a čase obvyklou. Tento závěr, byť neformálně, konzultovala i se zpracovatelem znaleckého posudku, který ji o tom ubezpečil. Rozpoznat vadnost znaleckého posudku nemusí být vždy jednoduché, přičemž kárně obviněná se znaleckými posudky měla v dané době relativně malé zkušenosti, protože státní zástupkyní byla přibližně teprve rok. K jejím pochybnostem přispíval i dříve zpracovaný posudek, který dospěl k obdobné ceně nemovitosti, jakož i městem vynaložené investice do nemovitosti. Cena určená znaleckým posudkem se jí tak mohla jevit jako reálná. K prodeji nemovitosti přistupovali další pochybnosti spočívající zejména v tom, že někteří zastupitelé s převodem nesouhlasili a považovali cenu za nedostatečně prověřenou. K utvrzení v jejím přesvědčení přistoupilo i to, že pochybení neshledalo ani nadřízené státní zastupitelství a zprvu ani soud, který ve věci vydal trestní příkaz. Kárně obviněná se jinak věci věnovala řádně a na základě dokazování před soudem sama navrhla zproštění obžaloby. Kárný senát s ohledem na všechny tyto okolnosti dospěl k závěru, že její pochybení zcela hraničně nedosáhlo intenzity  kárného provinění a bylo možné jej řešit v rámci soustavy státního zastupitelství, například udělením výtky nebo i neformálním vytknutím nedostatků s tím, že je třeba, aby se jich příště vyvarovala.

Informace k rozhodnutí ze dne 17. června 2020, sp. zn. 12 Ksz 7/2019 a sp. zn. 12 Ksz 8/2019.