Rozšířený senát

Významný nástroj sjednocování judikatury představuje rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, který rozhoduje v sedmičlenném či devítičlenném složení.  Sedmičlenný senát se skládá z předsedy a šesti soudců a rozhoduje ve věcech mu postoupených tříčlenným senátem podle § 17 a 18 s. ř. s., devítičlenný senát rozhoduje ve věcech mu postoupených sedmičlenným senátem podle § 17 a 18 s. ř. s. a skládá se z předsedy a osmi soudců. 

Rozšířený senát rozhoduje v případě, je-li mu věc postoupena senátem, který při svém rozhodování dospěl k právnímu názoru odlišnému od právnímu názoru již vyjádřeného v rozhodnutí soudu (§ 17 odst. 1 s. ř. s.). V takovém případě senát rozhodne o postoupení věci rozšířenému senátu usnesením. V jeho odůvodnění vymezí sporné právní otázky, označí předchozí rozhodnutí soudu o nich a svůj odlišný právní názor zdůvodní. Současně uvede složení rozšířeného senátu a poučí účastníky a osoby zúčastněné na řízení o právu vznést proti členům rozšířeného senátu námitku podjatosti (§ 8 odst. 5 s. ř. s.), jakož i právu vyjádřit se ve lhůtě, kterou současně stanoví, k předkládaným právním otázkám.

Věc může být rozšířenému senátu  předložena také k přijetí zásadního usnesení (§ 18 odst. 1 s. ř. s.). Usnese-li se rozšířený senát na právním názoru shodném s dosavadní rozhodovací činností Nejvyššího správního soudu, přijme jej jako zásadní usnesení.

Rozšířené senáty mohou zasedat také v případě, kdy jim jsou předsedou soudu předloženy k posouzení jiné právní otázky.