Konečná informace o projednávání volebních stížností

Volební senát návrh zamítl. Spornou otázkou byl výklad ustanovení § 48 a 50 volebního zákona, tedy nového způsobu přepočtu získaných hlasů na mandáty podle tzv. Imperialiho kvóty pro 1. skrutinium. Tento nový způsob byl přijat zákonem v letošním roce v reakci na nález Ústavního soudu, jenž pro rozpor s ústavním požadavkem na poměrný systém voleb do Poslanecké sněmovny zrušil dosavadní systém tzv. D´Hondtova volebního dělitele.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že výklad uvedených ustanovení, který učinila navrhovatelka, není správný, neboť neodpovídá systematice volebního zákona, ani účelu těchto ustanovení. „Jednotlivá ustanovení § 48 až 51 totiž na sebe logicky postupně navazují, neboť představují jednotlivé kroky směřující k přidělení mandátů. Ustanovení § 48 volebního zákona již podle svého názvu řeší jako první krok určení počtu mandátů, které mají být rozděleny v jednotlivých krajích v rámci prvního skrutinia. Výklad zastávaný navrhovatelkou by však vedl k tomu, že by se výpočet v rámci třetího kroku znovu vracel do prvního kroku, tedy že by se mandáty, které měly být pokud možno přiděleny v rámci prvního skrutinia, z tohoto skrutinia odebraly a převedly by se do čtvrtého kroku, tedy do druhého skrutinia.“, stojí v odůvodnění usnesení. „Krom toho by tento výklad vedl k nelogicky rozdílným pravidlům pro výpočet tzv. krajského volebního čísla pro dvě skupiny krajů. V některých by pak bylo snadnější získat mandát v rámci prvního skrutinia než ve zbývajících.“, vysvětlil soudce zpravodaj Radan Malík.

Související volební stížnosti, podané kandidátem volební koalice Piráti a Starostové v Kraji Vysočina Ing. Miloněm Slabým (Vol 205/2021) a voličem z kraje Vysočina Mgr. Luďkem Belánem (Vol 23/2021), které poukazovaly na tentýž problém, pak volební senát odmítl, resp. zamítl. Jakkoli šlo zejména o důvody procesní povahy, je zřejmé, že by jejich osud musel být stejný, jako v případě stížnosti koalice PirStaN, v níž se volební soud nastoleným problémem zevrubně zabýval.

Volební senát zamítl i návrh kandidáta č. 16 na kandidátce koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP-09) v Jihomoravském kraji Mgr. Zdeňka Černého na vyslovení neplatnosti volby poslanců a poslankyň za koalici SPOLU v Jihomoravském kraji, včetně kandidáta na předsedu vlády prof. Petra Fialy (Vol 102/2021). Jinak však dal stěžovateli za pravdu v tom, že byl nezákonně odvolán z kandidátky této koalice. K jeho odvolání došlo ve středu po poledni dne 6. 10. 2021. Za normálních okolností by šlo o odvolání včasné, v souladu s § 36 odst. 1 volebního zákona, který umožňuje kandidáta odvolat do 48 hodin před zahájením voleb, což je tradičně pátek ve 14.00 hodin. Letos však byl přijat jednorázový zákon o zvláštních způsobech hlasování pro osoby v karanténě či izolaci kvůli onemocnění covid-19 a podle tohoto zákona volby (hlasování) z automobilu na tzv. volebních stanovištích (drive-in) probíhaly již od středy od 8.00 hodin. Mgr. Zdeněk Černý tak byl ve skutečnosti odvolán až po zahájení voleb, což zákon neumožňuje.

Požadavku na přepočítání všech hlasů pro koalici SPOLU v Jihomoravském kraji však soud nevyhověl. „Navrhovatel totiž netvrdil, že by navzdory svému odvolání nějaké přednostní hlasy obdržel, natož v počtech, které by mu umožnily posunout se na přední místa kandidátky a dosáhnout tak zvolení poslancem“, upřesnil předseda volebního senátu Tomáš Langášek. Volební senát však zjištěnou vadu napravil alespoň tím, že navrhovatele vrátil na pozici 7. náhradníka zvolených poslanců, tedy na místo, které mu podle původního pořadí na kandidátce náleželo.

Složení Poslanecké sněmovny, která se má sejít v pondělí 8. listopadu na své ustavující schůzi, tak nedoznalo žádných změn.

Lze dodat, že Nejvyšší správní soud letos obdržel přibližně trojnásobek volebních stížností oproti minulosti. Celkem jich bylo 210, krom toho dalších 22 bylo opožděných. I z výsledku jejich projednávání je ale zřejmé, že kvalifikovaných stížností bylo z tohoto počtu minimum. Naprostá většina stížností byla zjevně kopírována podle stejných vzorů, nadto natolik vadných, že nebyly způsobilé k projednání. Chyběly jim základní zákonné náležitosti, zejména určení zvolených poslanců, proti jejichž volbě stížnost směřovala, a uvedení konkrétních důvodů, proč by měla být volba právě těchto poslanců neplatná. Soud musel ve většině případů vydávat usnesení, doručovat je, poučovat navrhovatele o tom, jaké náležitosti podle zákona musí stížnost mít. Aby soud mohl dodržet krátkou zákonnou lhůtu pro rozhodnutí, musel na odstranění vad dávat jen tři dny od právní moci usnesení, které se podle zákona vyhlašuje na úřední desce soudu a tím dnem nabývá právní moci, ne jako v jiných řízeních až doručením účastníku. Lze poznamenat, že úspěšná může být pouze kvalitně zpracovaná a vážně míněná volební stížnost, i když by byla jen jedna jediná. Na množství skutečně nezáleží.

                                                                               Tomáš Langášek

                                                                          předseda volebního senátu