Nejvyšší správní soud
    
 

NSS zamítl návrh na zrušení nových volebních obvodů v Praze

Návrhem ze dne 9. 7. 2010 se navrhovatelé, kterými byli Strana zelených, SNK Evropští demokraté, ČSSD, KDU-ČSL, Věci veřejné, jakož i tři fyzické osoby (voliči), domáhali zrušení opatření obecné povahy – bodu I.2 usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy ze dne 17. 6. 2010, č. 39/17. Tímto bylo podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy, konané v říjnu 2010, území hlavního města Prahy rozčleněno na 7 volebních obvodů, označených římskými číslicemi I. až VII., přičemž v každém z těchto volebních obvodů má být voleno 9 (z celkového počtu 63) členů zastupitelstva. Současně bylo vymezeno, které městské části spadají do jednotlivých volebních obvodů.
Poté, co Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že vytvoření více volebních obvodů na území hlavního města Prahy představuje opatření obecné povahy, k jehož přezkumu je oprávněn, zabýval se důvodností návrhu, přičemž postupoval v pěti krocích podle tzv. algoritmu (testu) přezkumu opatření obecné povahy, který byl vymezen v dřívější judikatuře zdejšího soudu.
Nejvyšší správní soud shledal, že odpůrce v intencích zákona dostatečným způsobem doložil, že vytvoření volebních obvodů je z jeho pohledu potřebné, když jako důvody uvedl především záměr zpřehlednit a zjednodušit volbu snížením maximálního počtu kandidátů na hlasovacím lístku na cca 180 oproti cca 1 500 kandidátů v případě existence jediného volebního obvodu, možnost zvýšit šance na volební úspěch lokálních uskupení, reflektování zkušeností z voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010, kdy voliči masivně využili preferenčních hlasů, jakož i vytvoření podmínek pro snadnější identifikaci voličů s kandidáty daného volebního obvodu. Odpůrce poukázal také na dlouhodobou praxi orgánů hlavního města Prahy a historický vývoj, když vytváření volebních obvodů na úrovni hlavního města Prahy je pravidelnou praxí (bylo realizováno v letech 1998 a 2002).
Navrhovatelům se nepodařilo prokázat, že vytvoření 7 volebních obvodů na území hlavního města Prahy představuje nepřiměřený zásah do jejich právní sféry. Nelze totiž dopředu předvídat, jaký bude konkrétní výsledek komunálních voleb a jak se vytvoření volebních obvodů projeví ve voličských preferencích. Z minulosti je navíc znám případ, kdy právě v důsledku vytvoření volebních obvodů v roce 2002 jeden z navrhovatelů (KDU-ČSL) získal jeden mandát v Zastupitelstvu hlavního města Prahy, přičemž při realizaci voleb v rámci obvodu jediného by nezískal mandát žádný. Nejvyšší správní soud rovněž neuznal tvrzení navrhovatelů, že by v důsledku vytvoření volebních obvodů došlo k nepřípustnému omezení poměrného volebního systému. Ústava totiž nestanoví, že se volby do zastupitelstev obcí mají konat na základě poměrného volebního systému. Tato zásada je – ve spojení s dalšími podmínkami – vymezena toliko v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí, přičemž odpůrce dodržel všechny požadavky, které mu zákon pro vytvoření volebních obvodů předepisuje.
Nejvyšší správní soud dospěl rovněž k závěru, že vytvořením 7 volebních obvodů na území hlavního města Prahy nedošlo ani k nepřípustnému omezení rovnosti volebního práva. Při posouzení této otázky se zaměřil na zkoumání rozdílů v počtu obyvatel a počtu oprávněných voličů v jednotlivých volebních obvodech. Zjistil, že mezi největším volebním obvodem V. s počtem obyvatel 187 906 a nejmenším volebním obvodem II. s počtem obyvatel 172 723 je rozdíl 15 183, což činí rozdíl 8,42 % obyvatel. Co do počtu voličů je mezi největším volebním obvodem III. s počtem voličů 148 222 a nejmenším volebním obvodem II. s počtem voličů 126 539 rozdíl 21 683, což činí rozdíl 15,78 % voličů. Po porovnání těchto výsledků s kritérii, která vymezil ve své rozhodovací činnosti Ústavní soud, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že odpůrcem provedené vytvoření volebních obvodů i v tomto ohledu obstojí.
Na základě přezkumu napadeného bodu usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy, kterým bylo provedeno členění území hlavního města Prahy na 7 volebních obvodů, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že návrh na zrušení opatření obecné povahy není důvodný, a proto jej zamítl. Plné znění rozhodnutí 4 Ao 4/2010 naleznete zde.

 

Poslední aktualizace: 10.8.2010
JEDNÁNÍ SOUDU
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  16 Kss 3/2021
Datum jednání:  08.11.2021
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  16 Kss 4/2021
Datum jednání:  11.11.2021
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  13 Kss 4/2021
Datum jednání:  23.11.2021


Sbírka rozhodnutí NSS