Nejvyšší správní soud
    
 

NSS rozpustil Dělnickou stranu

Dne 17. 2. 2010 Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění Dělnické strany. NSS v řízení zjistil, že činnost DS byla protiprávní. Skutečný program DS, projevy představitelů a členů DS a projevů, jimž tato strana poskytuje prostor na shromážděních a ve stranickém tisku, směřují k vyvolávání rasové, etnické a sociální nesnášenlivosti a ve svém důsledku k omezení základních práv a svobod určitých obyvatel ČR. DS směřovala k potlačení rovnoprávnosti občanů a to zejména na základě národnostního klíče nebo sexuální orientace. Dále DS podle NSS programovou podobností využívanou symbolikou navazuje na německý nacionální socialismus, tj. totalitní ideologii, neslučitelnou s demokracií a základními lidskými právy a svobodami. DS je také úzce provázána v podstatě se všemi významnými neonacistickými hnutími v ČR, kterým vytváří politickou platformu pro legitimizaci jejich světonázoru a jejichž významným členům poskytuje prostor ve svých stranických strukturách a na kandidátních listinách. DS se nezříká při prosazování svých cílů násilí, které naopak cíleně vyvolává a zároveň veřejně schvaluje a oslavuje násilí páchané svými členy a sympatizanty. V ideologii DS hraje dodnes významnou roli tzv. „bita o Janov“ (17. 11. 2008), kterou považuje za „počátek boje se Systémem“, resp. „revoluci“, tzv. „bojovníci z Janova“ jsou heroizováni a vyskytly se pokusy tuto akci zopakovat. DS se také nezákonně pokusila nahradit činnost státních a samosprávných orgánů a pořádkových sil. Některé z problémů, na které DS poukazuje mají reálný základ a jejich byť i radikální označování a kritika jsou zásadně přípustné a chráněné svobodou projevu. DS však nezůstala ve verbální rovině a uchýlila se nejen do náruče totalitní ideologie, ale zejména k výzvám a podněcování násilí stejně jako k samotnému násilí. Protiprávní činnost byla jednoznačně přičitatelná DS. Projevy vrcholných představitelů DS rozvíjely náznaky v jejím programu, projevy členů navazovaly na a byly v souladu s projevy představitelů DS, ideově jim odpovídaly a navazovaly na ně i názory nečlenů vyjádřené na shromážděních a ve stranickém tisku DS. Dále DS dosáhla stupně, kdy již může představovat aktuální riziko pro demokracii, jakkoli zatím spíše na lokální než celostátní úrovni. DS je schopna prostřednictvím s ní spřízněných neonacistických hnutí motivovat nezanedbatelné síly k násilí proti určitým reálně ohroženým skupinám obyvatel. DS v současnosti představuje prakticky monopolní vysoce organizovanou politickou platformu pro všechny významné pravicové extremistické subjekty působící v ČR. Dochází k zakázané prolnutí politiky a násilí a to s již zmíněnou mimořádnou mírou organizovanosti. DS se do značné míry stala prostředkem pro realizaci politických cílů pravicově extremistických skupin. Dále NSS uzavřel, že přes nutnost proporcionality zásahů není na místě pozastavení činnosti DS, ale pouze její rozpuštění. Zároveň NSS konstatoval, že pouhý individuální postih jednotlivých členů DS nebo jejich sympatizantů by nebyl efektivní z důvodu charakteru a podstaty jednání vytýkaného DS. NSS zvažoval, zda má smysl rozpustit DS za situace, kdy její členové i jejich názory neopustí veřejný prostor a mohou dál pokračovat ve své činnosti pod hlavičkou jiného politického subjektu. NSS však uzavřel, že je nutné jednoznačně pojmenovat hodnoty reprezentované DS a označit je za neslučitelné s hodnotami českého právního řádu. Rozpuštění DS tedy nastavuje hranice chování i pro další subjekty, včetně toho v němž případně budou působit členové DS. NSS ve svém rozhodování vážil svobodu projevu a sdružování proti sociálnímu smíru demokratického právního státu, reprezentovanému vládou většiny a ochranou základních lidských práv a svobod. Konstatoval při tom, že ze strany DS se vzhledem k jejím cílům jednalo o zneužití práva ve smyslu článku 17 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. NSS připomněl, že vůle většiny představující zvůli vůči menšině se nakonec obrací proti všem. Rovněž uzavřel, že možnost „nápravy“ DS je vzhledem k podstatě její protiprávnosti prakticky vyloučena a vedla by k popření samotných důvodů její existence.

(Podle rozhodnutí NSS Pst 1/2009 – 348 ze dne 17. února 2010)

Poslední aktualizace: 17.2.2010
JEDNÁNÍ SOUDU
Nezpůsobilost soudce § 91 z.č. 6/2002 Sb.
Sp. zn.:  16 Kss 6/2015
Datum jednání:  08.09.2016
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost státních zástupců
Sp. zn.:  12 Ksz 2/2016
Datum jednání:  20.09.2016
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  11 Kss 5/2015
Datum jednání:  29.09.2016


Nové vydání Sbírky rozhodnutí NSS