Rozsudkem ze dne 25.11.2009 č.j. 3 Ao 1/2007 zrušil Nejvyšší správní soud opatření obecné povahy - Územní plán velkého územního celku Břeclavska schválený usnesením Zastupitelstva Jihomoravského kraje dne 9.11.2006, jehož součástí byl i koridor rychlostní komunikace R 52. Soud se k  námitkám uplatněným v návrhu na zrušení tohoto plánu zabýval především otázkou, zda proces pořizování územně plánovací dokumentace proběhl v souladu s předpisy upravujícími posuzování vlivu  na životní prostředí. Dospěl přitom k závěru, že nikoliv. Soud dal za pravdu argumentaci navrhovatelů v tom, že pokud bylo o pořízení územně plánovací dokumentace VÚC Břeclavsko rozhodnuto doložitelně až v září roku 2004, měla se přinejmenším procedura posouzení vlivů na životní prostředí řídit již zákonem č.100/2001 Sb. ve znění euronovely č.93/2004 Sb. Dle názoru soudu tedy mělo být k předložené koncepci provedeno obligatorně  zjišťovací řízení podle ustanovení § 10 i) odst.2,4 citovaného zákona, v němž by byl v rámci scopingu upřesněn obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí, včetně případných požadavků na zpracování možných variant konceptu řešení.  Nebylo  přitom možné, aby Ministerstvo životního prostředí od jeho provedení na základě své úvahy  upustilo. Stejně tak měl soud za to, že v případě nutnosti  zjišťovacího řízení nebyl na místě postup ve zkráceném řízení podle ustanovení § 21 odst.6 starého stavebního zákona, který by možnost jeho provedení  eliminoval. I když se jednalo svojí povahou o procedurální vady, mohly tyto mít podstatný vliv na výsledek posouzení a ve svém důsledku tedy i dopad do práv navrhovatelů. Soud proto jejich návrhu vyhověl.