Nejvyšší správní soud
    
 

Žádost o poskytnutí informace o výši vyplacených odměn

Nejvyšší správní soud dne 27. května 2011 rozhodl o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně, ve kterém potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Zlína o neposkytnutí informací o mimořádných odměnách zaměstnanci Magistrátu. Nejvyšší správní soud tento rozsudek zrušil a vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Stěžovatel požadoval po Magistrátu města Zlína (povinný subjekt) podrobnou informaci o mimořádných odměnách vedoucího pracovníka Magistrátu a zdůvodnění jejich vyplacení. Povinný subjekt žádosti stěžovatele nevyhověl; proti rozhodnutí povinného subjektu podal stěžovatel odvolání ke Krajskému úřadu Zlínského kraje, jež se ztotožnil se zdůvodněním povinného subjektu, a to že údaj o konkrétní výši udělené odměny je chráněným osobním údajem. Pokud by totiž povinný subjekt sdělil stěžovateli výši odměn, sdělil by mu tak zcela konkrétní údaj týkající se majetkové sféry předmětného pracovníka.

Rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje napadl stěžovatel žalobou u Krajského soudu v Brně, ten žalobu zamítl. Krajský soud tak přisvědčil názoru Krajského úřadu Zlínského kraje.

Uvedený rozsudek krajského soudu napadl stěžovatel kasační stížností. Nejvyšší správní soud se vypořádal s jednotlivými kasačními body a ve svém rozhodnutí se zejména zabývá otázkou, zda lze zaměstnance veřejné správy považovat za „příjemce veřejných prostředků“ ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím; tedy definoval pojem „příjemce“ a „veřejné prostředky“. Veřejné prostředky jsou upřesněny v zákonu o finanční kontrole jako veškeré prostředky veřejných rozpočtů. Jejich příjemcem je tedy i ten, komu je z těchto veřejných prostředků vyplacena odměna za práci. Podle novely zákona o svobodném přístupu k informacím z roku 2006 je třeba poskytnout informaci o základních osobních údajích každého příjemce veřejných prostředků, i když by jinak byla tato informace chráněným osobním údajem. Zákon o svobodném přístupu k informacím totiž stanoví výslovnou výjimku ze všeobecné ochrany osobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Rozhodnutí má spisovou značku 5 As 57/2010 a je přístupné zde.

Poslední aktualizace: 2.6.2011

Aktuality

NSS předložil Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku týkající se souběhů výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a ředitele této společnosti jako zaměstnance

Nejvyšší správní soud se Soudního dvora dotázal, zda je v souladu s právem EU, pokud ředitel obchodní společnosti není považován za „zaměstnance“ pro účely uspokojení mzdových nároků dle směrnice 2008/94/ES jen z toho důvodu, že ředitel jako zaměstnanec je současně členem statutárního orgánu téže obchodní společnosti.

JEDNÁNÍ SOUDU
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost exekutorů
Sp. zn.:  14 Kse 4/2020
Datum jednání:  10.03.2021
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  13 Kss 6/2020
Datum jednání:  11.03.2021
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  13 Kss 7/2020
Datum jednání:  11.03.2021


Sbírka rozhodnutí NSS