Nejvyšší správní soud
    
 

Volební senát předkládá Ústavnímu soudu návrh na zrušení 5% uzavírací klauzule pro volby do EP

Dnes se sešel volební senát Nejvyššího správního soudu, aby pod předsednictvím Jana Passera posoudil zbývajících pět volebních stížností, které obdržel po volbách do Evropského parlamentu.

Na základě volební stížnosti několika navrhovatelů, mj. Strany zelených (sp.zn. Vol 16/2014) rozhodl o tom, že řízení v dané věci přeruší a předloží Ústavnímu soudu návrh na zrušení 5% uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu (§ 47 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu).

Podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška volební senát shledal, že „napadená ustanovení zákona o evropských volbách omezují volnou, resp. svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek“ (čl. 5 Ústavy České republiky, čl. 21 odst. 4 a čl. 22 Listiny základních práv a svobod). Dalšími důvody bylo, že Evropský parlament hraje ve fungování Evropské unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty ve fungování členských států, proto se tato klauzule jeví jako méně potřebná než ve volbách do Poslanecké sněmovny, ve kterých ji už dříve Ústavní soud schválil. Nadto se v ČR volí pouze 21 z celkového počtu 751 europoslanců, takže údajný integrační efekt minimální 5% hranice pro vstup do Evropského parlamentu je zanedbatelný. I bez umělého 5% prahu by se do Evropského parlamentu nedostaly malé strany, které by nepřekročily tzv. přirozený práh daný volebním systémem a počtem kandidujících stran i účastí ve volbách. Ten se v posledních volbách pohyboval kolem tří a půl procent, takže by bez umělé 5% klauzule po jednom mandátu získala ještě Česká pirátská strana a Strana zelených, na úkor KDU-ČSL a ČSSD, jež by naopak získaly každá o jeden mandát méně. Ostatní kandidující politické strany by se ani tak do Evropského parlamentu nedostaly. O návrhu volebního senátu Nejvyššího správního soudu bude rozhodovat v plénu Ústavní soud.

Sedmičlenný volební senát nebyl jednomyslný, odlišné stanovisko k usnesení o přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu zaujali tři soudci - Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík.

Vzhledem k dosavadnímu stavu řízení o volební stížnosti Strany zelených přerušil volební senát také řízení o obdobné volební stížnosti České pirátské strany (sp.zn. Vol 15/2014) a vyčká výsledku řízení před Ústavním soudem.

 

Další tři návrhy dnes volební senát neshledal důvodnými a dva z nich zamítl a jeden odmítl.

 -------------------------------

Rekapitulace: Na NSS bylo doručeno celkem 16 volebních stížností. Ve dvou věcech volební senát řízení přerušil, přičemž v jedné z nich se obrátil na Ústavní soud, 4 návrhy zamítl, 8 odmítl a dvě věci byly vyřízeny přípisy, protože se jejich obsah zcela míjel s rozhodovacími pravomocemi soudu.

 

Sylva Dostálová

tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu

Poslední aktualizace: 24.6.2014

Aktuality

NSS rozhodl o další kasační stížnosti prezidenta republiky proti rozsudku Městského soudu v Praze ve věci nejmenování profesorů

Rozhodnutí ze dne 19. 1. 2016, jímž prezident republiky poprvé nejmenoval doc. RNDr. Ivana Ošťádala, CSc. profesorem, Městský soud v Praze zrušil rozsudkem ze dne 27. 4. 2018, č. j. 10 A 174/2016 – 143. V něm se městský soud podrobně zabýval povahou řízení ke jmenování profesorem a úlohou prezidenta republiky v tomto řízení, včetně rozsahu jeho rozhodovacích pravomocí. Prezident republiky nejprve podal proti tomuto rozsudku kasační stížnost, později ji však podáním ze dne 12. 6. 2018 vzal zpět, a proto Nejvyšší správní soud toto řízení o kasační stížnosti zastavil. Rozsudek městského soudu se tak stal konečným a prezident byl povinen se jím řídit.

JEDNÁNÍ SOUDU
Energetika
Sp. zn.:  8 As 127/2019
Datum jednání:  27.01.2021


Sbírka rozhodnutí NSS