Nejvyšší správní soud
    
 

Poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků

Nejvyšší správní soud byl v minulých dnech adresátem několika žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Konkrétně se žadatelé zajímali o platové poměry soudců a všech dalších zaměstnanců soudu za období od roku 2009 do současné doby. Ve svých žádostech se opírali o právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. května 2011 č. j. 5 As 57/2010-79, který je dostupný zde.
Respektování názorů vrcholných soudů ostatními orgány veřejné moci je základní podmínkou fungování ústavního systému dělby moci. Formulace pravidel chování v podobě přijímaných zákonů náleží Parlamentu, výkon veřejné správy vládě a dalším orgánům, mezi něž patří mimo jiné i Úřad na ochranu osobních údajů. Soudům je v tomto systému vyhrazeno podávat závazný výklad práva, jsou-li o to požádány, zejména v případech sporů o tento výklad. Je skoro zbytečné připomínat, že perspektiva soudního rozhodování vychází z ústavního pořádku a v jeho rámci dochází při poskytování ochrany jednotlivých práv často i k jejich poměřování, dostanou-li se do vzájemného střetu. Nejinak tomu bylo i v posuzovaném případě, kde se ocitly v konfliktu právo na informace a právo na soukromí.  Nejvyšší správní soud nerozhodoval v agendě práva na informace poprvé, naopak navázal na řadu svých předešlých rozhodnutí, jakož i nálezů Ústavního soudu, v nichž byl řešen výklad pojmu příjemce veřejných prostředků, a tuto judikaturu dále rozvinul.
Stanoviska Úřadu na ochranu osobních údajů k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, zveřejněná dne 3. června a dne 6. června 2011 na internetových stránkách ÚOOÚ, plná silných hodnotících výrazů  a ústící do výzvy k nerespektování právního názoru NSS spojená s pohrůžkou sankcionování těch, kteří by se zmíněným rozsudkem řídili, jsou velmi smutnou ukázkou právní kultury a zásadním nepochopením systému dělby moci.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že se rozhodl všem žadatelům o poskytnutí informací v dané věci vyhovět a v zákonné lhůtě  požadované informace poskytnout. Opírá se přitom o argumenty vyslovené v citovaném rozhodnutí a dále o vlastní přesvědčení, že vysloví-li soud autoritativně právní názor adresovaný jiným orgánům veřejné moci, má jej rovněž respektovat coby povinný subjekt sám, byť třeba vystupuje v jiné roli. Transparentnost chování orgánů veřejné moci, zejména jde-li o nakládání s veřejnými prostředky, je důležitou hodnotou, která může převážit nad zájmem na ochraně soukromí jednotlivých příjemců těchto prostředků. Je též předpokladem a příspěvkem k obnovení důvěry společnosti ve veřejnou moc a její instituce.

 

JUDr. Josef Baxa
předseda Nejvyššího správního soudu

Poslední aktualizace: 15.6.2011

Aktuality

NSS předložil Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku týkající se souběhů výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a ředitele této společnosti jako zaměstnance

Nejvyšší správní soud se Soudního dvora dotázal, zda je v souladu s právem EU, pokud ředitel obchodní společnosti není považován za „zaměstnance“ pro účely uspokojení mzdových nároků dle směrnice 2008/94/ES jen z toho důvodu, že ředitel jako zaměstnanec je současně členem statutárního orgánu téže obchodní společnosti.

JEDNÁNÍ SOUDU
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost exekutorů
Sp. zn.:  14 Kse 4/2020
Datum jednání:  10.03.2021
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  13 Kss 6/2020
Datum jednání:  11.03.2021
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  13 Kss 7/2020
Datum jednání:  11.03.2021


Sbírka rozhodnutí NSS