Nejvyšší správní soud
    
 

Nejvyšší správní soud rozhodl valnou většinu volebních stížností

Ze zbývajících nerozhodnutých návrhů na neplatnost volby prezidenta dnes volební senát Nejvyššího správního soudu rozhodl o 20 podáních. Z nich dvě pro opožděnost odmítl a 18, které rozhodoval meritorně, zamítl.

 

Stručná informace k vybraným usnesením sp. zn. Vol 44/2013, sp. zn. Vol 12/2013 a sp. zn. 15/2013.

Navrhovatelé v těchto řízeních napadli zejména způsob vedení kampaně ze strany zvoleného kandidáta Miloše Zemana, jeho týmu i dalších osob, které  s osobou Miloše Zemana nejsou přímo spojeny.

Soud vycházel v obecné rovině z toho, že v podmínkách demokratického státního režimu a svobodných voleb bývá obvyklé, že kandidáti a jejich stoupenci využívají možnosti vedení pozitivní i negativní kampaně. Soudci připomněli, že jakákoliv přímá volba je svázána nejen s pozitivním zdůrazněním vlastních předností, ale i s prvky negativních sdělení, která mají za cíl voliče odradit od volby protikandidáta. Samotné vedení negativní kampaně, které se soustředí na chyby, nevýhody či slabé stránky protivníka, není protizákonné, má ale své normativní hranice. Jedním ze zákonných limitů je povinnost vést kampaň čestně a poctivě a především zákaz zveřejňovat nepravdivé údaje. Možnosti volebního soudu jsou ale v této fázi volebního procesu limitované: jeho pravomocí je pouze rozhodnout o neplatnosti voleb, což je natolik závažný zásah do projevené vůle voličů, že k němu lze přistoupit pouze ve výjimečných případech. Soud tedy nemůže „pískat všechny volební fauly“, ale pracuje pouze v režimu regulérnost voleb-neplatnost voleb.

Jak připomíná A. Schopenhauer, „často se stává, že kdo odchází z hádky jako vítěz, vděčí za to často ani ne tak správnosti svého úsudku při předložení svého výroku, jako chytrosti a obratnosti, se kterými je obhajoval“ (Eristická dialektika, Praha, 1991, str. 10). Soud nepovažuje za smysluplné pokoušet se analyzovat, zda  nezřídka velmi problematické způsoby agitace byly používány spontánně anebo byly pečlivě připravovány předem. V konečném důsledku ani netvrdí, že nesměly být používány vůbec – samozřejmě s výhradou, že se nejedná přímo o lži. Pokud by totiž tyto ambice měl, stavěl by se do pozice konečného arbitra slušnosti a etiky, což mu však nepřísluší. Volební kampaň totiž není ničím jiným než bojem o hlasy voličů a v jejím rámci jsou proto voličům předkládány často velmi emocionální a vyostřenou formou argumenty, které mají ovlivnit jejich rozhodování. Osoby veřejně činné, tedy zejména politici, musí ostatně akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. Podle soudců do rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc vstoupit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly zřejmě způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. „V tomto kontextu je však vhodné spolu s L. Fullerem připomenout, že „většina nespravedlností tohoto světa není páchána pěstmi, ale lokty“ (Morálka práva, Praha, 1998, str. 147), což přeneseně na volební soudnictví znamená, že k prohlášení voleb za neplatné nemusí docházet jen v případě jedné intenzivní protizákonnosti, nýbrž také u většího množství protizákonností slabších“, uvádí se v usnesení sp.zn Vol 44/2013.

V posuzovaných případech  šlo konkrétně především o inzerát otištěný v deníku Blesk v první den druhého kola volby a dále o šíření nepravdivých informací o vystěhování paní Bílé ze zámeckého bytu v Čimelicích, o údajné podpoře Bernda Posselta protikandidátovi Karlu Schwarzenbergovi či o pokusy spojovat rodinu kandidáta s fašistickým a nacistickým hnutím. Soud shledal, že se v těchto případech opravdu jednalo o nepravdivá tvrzení i lži. Dospěl tak k závěru, že v průběhu volební kampaně došlo k nezákonnostem schopným ovlivnit volební výsledek, avšak nikoliv tak intenzivním způsobem, který by mohl konečný výsledek změnit.

V projednávaných věcech byla pro soud velmi podstatná následující okolnost. Na každý, byť i neférový, argument měl oponent v rámci kampaně šanci odpovědět. Jinak řečeno, v případech, kdy je namítána nekorektnost vedení volební kampaně některým z kandidátů, musí soud hodnotit nejen jednotlivé skutky z hlediska jejich závažnosti a intenzity, nýbrž také jejich načasování. Lze si tak - v obecné rovině - představit  případy, kdy i protiprávní útoky menší intenzity mohou nabýt na významu při hodnocení korektnosti kampaně jako celku, pokud jsou učiněny v době, která protikandidátovi fakticky znemožňuje na ně jakkoliv efektivně zareagovat. Naopak zase může dojít k situaci, že i zjevně závažný „faul“, k němuž však dojde dlouho před hlasováním voličů, volební výsledek výrazněji neovlivní, neboť dotčený kandidát na něj může přiměřeným způsobem odpovědět a v konečném důsledku z toho třeba nakonec i politicky profitovat. V těchto volbách se s výjimkou zmíněného  inzerátu v deníku Blesk vždy jednalo o tvrzení a informace, na které mohl protikandidát K. Schwarzenberg, případně jeho podporovatelé, přiměřeně zareagovat a je pak věcí voličů, jakým způsobem celou situaci zhodnotí.

Volební senát proto všechny tyto návrhy na neplatnost volby prezidenta zamítl.

 

Celá usnesení naleznete zde sp. zn. Vol 44/2013, sp. zn. Vol 12/2013 a sp. zn. Vol 15/2013.

Nejvyšší správní soud obdržel k dnešnímu dni celkem 109 podání; o třech nerozhodnutých podáních bude jednat volební senát zítra dopoledne.

Sylva Dostálová

tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu

Poslední aktualizace: 18.2.2013

Aktuality

Moravská a Slezská pirátská strana se obrátila na Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud obdržel dva návrhy Moravské a Slezské pirátské strany. V prvním z nich politická strana nesouhlasí s rozhodnutím Ministerstva vnitra, které ji vyřadilo z květnových voleb do Evropského parlamentu. Ministerstvo vyškrtlo kandidáty této strany na europoslance, a následně celou kandidátní listinu dne 5. dubna 2019 odmítlo. Důvodem vyřazení bylo mimo jiné to, že strana nedoložila doklad o státním občanství svých kandidátů na europoslance a také nezaplatila devatenáctitisícový příspěvek na úhradu volebních nákladů.

JEDNÁNÍ SOUDU
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost exekutorů
Sp. zn.:  14 Kse 4/2018
Datum jednání:  23.04.2019
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  11 Kss 3/2018
Datum jednání:  25.04.2019
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost státních zástupců
Sp. zn.:  12 Ksz 7/2018
Datum jednání:  29.04.2019


Sbírka rozhodnutí NSS