Nejvyšší správní soud
    
 

Nejvyšší správní soud dal zelenou obchvatu Břeclavi

Nejvyšší správní soud dal zelenou obchvatu Břeclavi, když zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Ten předtím na základě žaloby ekologů zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (MŽP) ohledně opatření ke kompenzaci dopadů záměru stavby „Silnice I/55, Břeclav, obchvat“ na předmět ochrany evropsky významné lokality Soutok – Podluží. Kompenzační opatření jsou nezbytná pro pokračování v projektu obchvatu Břeclavi.Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že tzv. naturové hodnocení není potřeba v této fázi provádět. Tento názor je pro krajský soud v dalším řízení závazný.

Ve sporu před správními soudy proti sobě stály na jedné straně Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu a další ekologický spolek "VODA Z TETČIC z.s." (v pozici žalobců), na druhé straně MŽP (žalovaný), Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) a město Břeclav (v pozici osob zúčastněných na řízení). Ekologové chtěli prostřednictvím žaloby proti kompenzačním opatřením otevřít otázku nezbytnosti provedení tzv. naturového hodnocení projektu obchvatu Břeclavi na životní prostředí. To je proces, který se provádí v zájmu ochrany soustavy chráněných území v rámci Evropské unie NATURA 2000, a to stejným postupem jako obecné posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA nebo SEA), ovšem výhradně se zaměřením na ochranu evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. Žalovaný a osoby zúčastněné na řízení naopak byli přesvědčeni, že naturové hodnocení v této fázi projektu není třeba.

Nejvyšší správní soud v obsáhlém rozsudku (jenž zahrnuje přes 100 číslovaných odstavců) dal za pravdu žalovanému a osobám zúčastněným na řízení a podrobně vyložil svůj názor. Konstatoval, že naturové hodnocení není nutné provést, protože z ustálené rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie[1] vyplývá, že se tato povinnost (podle příslušné unijní směrnice o stanovištích[2]) nevztahuje na projekty, v nichž formální žádost o zahájení povolení projektu byla podána ještě před vstupem členského státu do Evropské unie a transpozicí příslušné směrnice. V případě obchvatu Břeclavi podalo ŘSD již dne 3. 11. 2003 oznámení o záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí[3]. Projekt tak byl formálně zahájen ještě před účinností směrnice a příslušných ustanovení českého zákona, která ji provádějí[4].

Unijní ochrana se uplatní i v tomto případě, ovšem nikoliv prostřednictvím naturového hodnocení. Nejvyšší správní soud konstatoval, že je nezbytné požadovanou ochranu evropsky významné lokality zajistit především provedením kompenzačních opatření. Soudce zpravodaj Tomáš Rychlý k tomu uvedl, že pokud soud přisvědčil žalovanému a osobám zúčastněným na řízení, neznamená to, že by rezignoval na ochranu přírody. Odkázal na pasáž rozsudku, kde se uvádí, že „existence ochrany podle směrnice také zvyšuje nároky na podklady a odůvodnění rozhodnutí v dalších řízeních, zejména ve stavebním řízení, ve kterém se bude rozhodovat o povolení výstavby obchvatu Břeclavi. S tím související otázky však nelze řešit v řízení o uložení kompenzačních opatření“.

Tisková zpráva k rozsudku ze dne 28. 3. 2018, č. j. 2 As 149/2017 - 163 (kompenzační opatření - obchvat Břeclavi). Celé zde.

 

Sylva Dostálová

tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu

 

[1] Rozsudek Soudního dvora EU ve věci Komise proti Rakousku (Lauteracher Ried), C-209/04

[2] Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

[3] zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

[4] § 45h a § 45i odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

 

 

Tisková zpráva je neoficiální dokument pro potřeby veřejnosti, nenahrazuje tedy rozhodnutí. Nejvyšší správní soud vyhlašuje rozsudky a usnesení vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení na www.nssoud.cz po dobu 14 dnů, jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby. Rozhodnutí jsou poté přístupná v anonymizované podobě v sekci Rozhodovací činnost, v podsekci Rozhodnutí správních soudů.

Poslední aktualizace: 3.4.2018

Aktuality

Návštěva ministra spravedlnosti Jana Kněžínka na Nejvyšším správním soudu

Nový ministr spravedlnosti Jan Kněžínek společně se svými náměstky navštívil Nejvyšší správní soud, aby zde s představiteli soudu projednal obecné priority justice. Mimo jiné se ministr seznámil s fungováním správního soudnictví, zvlášť situací prudce stoupajícího zatížení Nejvyššího správního soudu, neboť počet kasačních stížností v posledních letech trvale a masivně narůstá.

JEDNÁNÍ SOUDU
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  13 Kss 4/2017
Datum jednání:  05.09.2018
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost státních zástupců
Sp. zn.:  12 Ksz 14/2017
Datum jednání:  18.09.2018
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  13 Kss 6/2017
Datum jednání:  26.09.2018


Sbírka rozhodnutí NSS