Nejvyšší správní soud
    
 
Obecné informace Historie Organizace soudu Soudci Memorandum o výběru kandidátů na soudce Memorandum o dočasném přidělování soudců
Budova soudu Fotogalerie Pracovní nabídky Veřejné zakázky Nabídka nepotřebného majetku Kontakty

MEMORANDUM O DOČASNÉM PŘIDĚLOVÁNÍ A PŘEKLÁDÁNÍ SOUDCŮ K NEJVYŠŠÍMU SPRÁVNÍMU SOUDU (MEMORANDUM II)

Smyslem tohoto sdělení je poskytnout zejména soudcům, ale i širší odborné veřejnosti informaci o rámcových pravidlech pro dočasné přidělování či případné následné překládání soudců k výkonu soudnictví k Nejvyššímu správnímu soudu. Deklarace pravidel a jejich postupné naplňování by mělo zvýšit legitimitu popsaných institutů při jejich naplňování v praxi, zkvalitnit jejich obsah, ale zejména přispět k co nejlepšímu fungování systému správního soudnictví.


Cílem deklarovaných pravidel zůstává obdobně jako u Memoranda pro výběr kandidátů na soudce pro Nejvyšší správní soud (Memorandum I) sestavit, obměňovat a doplňovat soudcovské řady tak, aby soudní sbor Nejvyššího správního soudu byl tělesem pestrým, rozmanitým a reprezentativním (zejména z hlediska předchozí profesní dráhy, právní specializace, právně-filozofického pohledu, aj.). Je třeba rovněž nalézt rovnováhu mezi kontinuitou soudu, jeho „institucionální pamětí“ a přirozenou obměnou spojenou s příchodem nových soudců, kteří s sebou přinášejí odlišné právní pohledy, zkušenosti nebo pracovní návyky. Jen pestrý soud složený z důvěryhodných a kompetentních osobností může poskytnout ty nejvyšší záruky nezávislosti a nestrannosti. Neméně důležitým cílem je trvalé úsilí o zkvalitňování řad soudců zařazených na specializovaných úsecích krajských soudů spoluvytvářejících celý systém správního soudnictví.


Obecné nároky na soudce, kteří mají být dočasně přiděleni či přeloženi k Nejvyššímu správnímu soudu, jsou obdobné požadavkům popsaným v uvedeném memorandu. Nyní předkládaná pravidla vycházejí z toho, že hledané osobnosti již soudci jsou, svou funkci u některého soudu vykonávají a je tedy možno se zejména prostřednictvím výsledků práce s jejich vlastnostmi, schopnostmi, vědomostmi, dovednostmi, názory a postoji dostatečně seznámit. Zkoumat je ovšem třeba, zda soudce dočasně přidělený je schopen osvojit si náročnou problematiku práce soudu kasačního, jehož jedinečnou funkcí je sjednocovat rozhodovací praxi nižších soudů a v širším pojetí i veřejné správy, a na této činnosti se plnohodnotně aktivně podílet.


Nejvyšší správní soud jako vrcholný orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování především krajských soudů, resp. jejich specializovaných úseků. Předsedovi Nejvyššího správního soudu zákon ukládá zabezpečit chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení soudu soudci. Zdrojem pro doplňování soudu jsou kromě významných právníků z praxe a akademické sféry zejména soudci působící na specializovaných úsecích správního soudnictví u krajských soudů, kteří mohou být přeloženi k Nejvyššímu správnímu soudu.


Tyto zdroje mohou také doplnit soudci působící u okresních, krajských, vrchních soudů, případně u Nejvyššího soudu, zařazení na jiných úsecích výkonu soudnictví. Jejich dosavadní soudcovská praxe (civilní, trestní, obchodní) spolu se zájmem a přesahem do práva veřejného mohou být výchozím předpokladem pro úvahy o možném budoucím působení soudce na specializovaném úseku správního soudnictví některého z krajských soudů, případně přímo u Nejvyššího správního soudu. Institut dočasného přidělení soudce je vhodným nástrojem pro takové poznání.

Zákonné podmínky pro dočasné přidělení soudce k Nejvyššímu správnímu soudu

 Zákon o soudech a soudcích (§ 68) předpokládá, že soudce dříve přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu nebo přeloženého k určitému soudu lze s jeho souhlasem na dobu nejdéle tří let v zájmu řádného výkonu soudnictví dočasně přidělit k jinému soudu. V případě Nejvyššího správního soudu rozhoduje o dočasném přidělení ministr spravedlnosti na návrh předsedy Nejvyššího správního soudu po projednání s předsedou soudu, u něhož na základě předchozího přidělení nebo přeložení soudce působí. K dočasnému přidělení se v praxi též vyjadřují soudcovské rady obou soudů.


Soudce dočasně přidělený po dobu tohoto dočasného přidělení pobírá plat soudce Nejvyššího správního soudu, má právo na zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v sídle soudu, k němuž byl dočasně přidělen, nelze-li po něm oprávněně požadovat, aby denně konal k výkonu funkce u tohoto soudu cestu z místa svého bydliště a právo na náhradu prokázaných jízdních výdajů vynaložených na cestu z místa svého bydliště k soudu, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, nemá-li za vykonanou cestu právo na náhradu jiného než služebního silničního motorového vozidla, bylo-li to dohodnuto.

Zákonné podmínky pro přeložení soudce k Nejvyššímu správnímu soudu

Soudní řád správní (§ 122) předpokládá, že k Nejvyššímu správnímu soudu může být se svým souhlasem nebo na svou žádost přeložen soudce, který má právní praxi po dobu nejméně deseti let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce. Soudce lze takto přeložit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu (§ 124).

Dosavadní praxe dočasného přidělování

Vytvoření pravidel je výsledkem zhodnocení dosavadních zkušeností při využívání institutů dočasného přidělování, resp. překládání soudců k Nejvyššímu správnímu soudu v letech 2003 – 2012. Během prvního desetiletí existence soudu prošlo dočasným přidělením 22 soudců, z nichž bylo postupně 10 soudců k soudu přeloženo natrvalo. Převážně šlo o soudce působící na správních úsecích krajských soudů, ve třech případech byli dočasně přiděleni soudci z okresních soudů. Rozhodujícím účelem bylo doplnění vznikajícího soudu o potřebný počet nových soudců a vytvoření tak kvalitního soudcovského sboru, který bude připraven v nové a dosud nejmladší vrcholné soudní instituci zvládat její náročnou roli. Výběr byl částečně ovlivněn omezeným polem kandidátů, personálním (ne)obsazením správních úseků krajských soudů, v nichž působili vhodní uchazeči, spolu s jejich vysokým zatížením agendou a s tím spojenou pracovní nepostradatelností. Problémem zůstává i nesystematičnost, netransparentnost celého procesu a nedostatek formálních informací pro potenciální zájemce o dočasné přidělení.

Východiska pro dočasné přidělení soudců správních úseků krajských soudů

Pokud jde o soudce již působící na správních úsecích krajských soudů, mělo by perspektivně dočasné přidělení k Nejvyššímu správnímu soudu na časově omezené období primárně a obecně sloužit k prohlubování jejich profesních zkušeností a stát se pravidelnou součástí jejich celoživotního vzdělávání.


Tito soudci by měli cyklicky procházet v rámci své soudcovské kariéry dočasným přidělením k vyššímu soudu (cca 1 x za 10 let) tak, aby si mohli osvojovat práci soudce kasačního soudu. Prohloubí si povědomí o nejnovějších poznatcích z judikatorní činnosti, o vývoji právního myšlení, zúčastní se komplexních diskusí o nejsložitějších právních otázkách, porozumí vnitřnímu mechanismu sjednocování uvnitř Nejvyššího správního soudu, procesu rozhodování o publikaci judikatury ve Sbírce rozhodnutí NSS, budou moci porovnávat vlastní práci s výsledky činnosti svých kolegů působících na jiných krajských soudech a získané poznatky přenést následně do vlastní praxe na mateřských soudech.


Z pohledu Nejvyššího správního soudu bude přínosem poznání nových kolegů, zjištění jejich odborné i osobnostní úrovně, seznámení se s praxí na krajských soudech, získání zpětné vazby o rozhodovací činnosti kasačního soudu od soudců krajských soudů, identifikace nových agend a jejich rozhodování, sporné či nejednotné judikatury a v neposlední řadě vyhledání vhodných kandidátů pro trvalé přeložení k Nejvyššímu správnímu soudu.


Nezanedbatelným přínosem je rovněž zvyšování odborné úrovně a kvality rozhodovací činnosti celého systému správního soudnictví. Vedle seminářů a školení hojně organizovaných Justiční akademií, na nichž Nejvyšší správní soud ovšem zásadně programově a lektorsky působí, jde o další z forem vzdělávání soudců.

Východiska pro dočasné přidělení soudců z jiných úseků obecných soudů

Druhou skupinou jsou soudci dosud nepůsobící ve správním soudnictví. Správní soudnictví je v rámci soudního systému České republiky na jedné straně specializovanou oblastí, na straně druhé ovšem prostředím komplexním, které není omezeno jen na (samo o sobě široké až bezbřehé) správní právo, nýbrž řeší případy, pro něž je stále příznačnější vzájemný styk a překrývání veřejného a soukromého práva.


V této situaci musí být soud vybaven osobnostmi, které vnímají mnohovrstevnatost právního řádu, zásadní vlivy mezinárodního, evropského a ústavního práva na domácí zákonodárství, obousměrné průniky civilního, správního, obchodního, finančního či trestního práva jak ve fázi tvorby práva, tak zejména při jeho aplikaci a interpretaci. Jinými slovy, poskytování ochrany veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob, což je klíčovou pravomocí správních soudů, se neobejde bez takového přístupu a tudíž i potřebných komplexních znalostí soudců.


Je proto logické, že v podmínkách Nejvyššího správního soudu musí být v osobách jednotlivých soudců zastoupeno popsané různorodé právní uvažování, předchozí profesní zkušenost a znalost prostředí, tedy i soudci, kteří dosud vykonávají svou funkci v jiných oblastech práva a tomu přizpůsobené části soudní soustavy (civilní, trestní, obchodní).


U těchto soudců, na rozdíl od soudců správních, nemá a ani nemůže mít Nejvyšší správní soud ambici zahrnout je do systému celoživotního vzdělávání prostřednictvím jejich dočasného přidělení u tohoto soudu. Jde ovšem o možný další zdroj vhodných kandidátů pro doplňování správních soudů, včetně Nejvyššího správního soudu. Jejich případné působení ve správním soudnictví by tedy mělo být nejprve deklarováno aktivně projeveným zájmem o dočasné přidělení a posléze podmíněno jeho velmi zdařilým průběhem a zejména jednoznačným a přesvědčivým zhodnocením.

 Proces, kritéria výběru, průběh a obsah dočasného přidělení

Nejvyšší správní soud předně určí maximální počet dočasně přidělených soudců v daném období, které je kvalifikovaně pojmout. Daným obdobím je zásadně kalendářní rok. Tuto informaci zveřejní spolu s upřesněním podmínek dočasného přidělení. Učiní tak s dostatečným časovým předstihem, zpravidla ve třetím čtvrtletí předcházejícího roku. Standardní dobou trvání dočasného přidělení by mělo být 6 měsíců, zásadně počítaných od 1. 1., resp. 1. 7. daného kalendářního roku. V odůvodněných případech lze dobu, její počátek a konec stanovit odlišně.


V oznámení o možnosti požádat o dočasné přidělení bude stanovena lhůta k přijímání žádostí, obsah žádosti včetně profesního životopisu, motivačního dopisu, příslušných potvrzení a hodnocení uchazeče, jakož i poukaz na osoby, jež mohou podat o soudci reference.


Předseda soudu o všech podaných žádostech informuje Soudcovskou radu.  Na základě podané žádosti, předložených dokumentů a případného osobního rozhovoru se soudcem si vyhrazuje právo učinit další zjištění o soudci, jakož i právo na předvýběr soudců, kteří budou následně pozváni ke slyšení před Soudcovskou radu.


Po slyšení předseda soudu společně se Soudcovskou radou zhodnotí informace o každém soudci, který se jej zúčastnil a podle jeho výsledku rozhodne, zda a u kterého soudce navrhne jeho dočasné přidělení k Nejvyššímu správnímu soudu, na jaké období, či takový návrh nepodá. Své rozhodnutí následně sdělí žádajícímu soudci.


Podání návrhu bude předcházet projednání konkrétních podmínek dočasného přidělení soudce s předsedou soudu, u něhož působí, zejména časové vymezení tohoto přidělení. Důležitou podmínkou je přitom především souhlas předsedy soudu, u něhož zájemce o dočasné přidělení trvale působí, odvozený zřejmě od aktuální personální situace tohoto pracoviště tak, aby, byť dočasná, nepřítomnost soudce tam neměla zásadně nepříznivý vliv na řádný výkon soudnictví.


Dočasné přidělení konkrétního soudce je formalizováno rozhodnutím ministra spravedlnosti vydaným k návrhu předsedy Nejvyššího správního soudu za souhlasu přidělovaného soudce, po projednání s předsedou soudu, u něhož soudce doposud působí, a soudcovskými radami obou dotčených soudů.
Jádrem činnosti dočasně přiděleného soudce bude podíl na rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu. Za tím účelem bude tento soudce rozvrhem práce zařazen jako čtvrtý člen některého ze tříčlenných senátů(výjimečně jako člen třetí) a bude mu stanovena v souladu s obecnými pravidly skladba a množství agendy, na jejímž projednávání a rozhodování se jako soudce zpravodaj bude podílet. Pravidlem bude postupné působení alespoň ve dvou soudních odděleních.


Během dočasného přidělení se soudce stává členem pléna Nejvyššího správního soudu a plní všechny povinnosti stanovené soudcům tohoto soudu obecně závaznými předpisy, zejména soudním řádem správním, jakož i povinnosti vyplývající z Jednacího řádu NSS či jiných vnitřních předpisů. S výjimkou asistentů je dočasně přidělený soudce plně materiálně a informačně vybaven stejně jako ostatní soudci a je oprávněn využívat odbornou i administrativní podporu všech úseků soudu.

Ukončení dočasného přidělení, přeložení soudce k Nejvyššímu správnímu soudu

Po uplynutí doby dočasného přidělení, případně ještě v jeho závěru, proběhne dílčí hodnocení. Jeho součástí je jednak vyjádření dočasně přiděleného soudce, jednak vyjádření předsedů senátů těch soudních oddělení, v nichž soudce působil, případně předsedů jednotlivých kolegií. Vyjádření může být podáno společně. Na základě předložených dílčích hodnocení provede předseda soudu společně se Soudcovskou radou komplexní zhodnocení průběhu dočasného přidělení.
Dočasně přidělený soudce se zásadně vrací k soudu, ke kterému je trvale přidělen. Předseda soudu může po uplynutí dočasného přidělení zaslat komplexní zhodnocení na žádost předsedovi soudu, k němuž je soudce trvale přidělen. Jestliže se tento soudce v dalším období uchází o dočasné přidělení nebo přeložení ke krajskému soudu se zařazením na specializovaný úsek správního soudnictví, může předseda soudu poskytnout vyjádření či doporučení.


Předseda soudu může výjimečně po uplynutí původně stanoveného období požádat po předchozím vyjádření Soudcovské rady o prodloužení dočasného přidělení na další období, zpravidla opět trvající 6 měsíců. V takovém případě znovu přiměřeně postupuje jako před prvním dočasným přidělením.
Pokud komplexní zhodnocení dočasně přiděleného soudce po uplynutí první či prodloužené (nebo opakované) doby dočasného přidělení vyzní jednoznačně pozitivně a přesvědčivě, může předseda soudu v případě potřeby soudu a za splnění dalších zákonem požadovaných podmínek podat návrh ministru spravedlnosti na trvalé přeložení soudce k výkonu soudnictví k Nejvyššímu správnímu soudu s určením data tohoto přeložení navazujícího na ukončení dočasného přidělení nebo jej odložit na pozdější datum. Podání návrhu předchází zveřejnění tohoto záměru se stručnou charakteristikou soudce a slyšení soudce, který má být přeložen, před plénem Nejvyššího správního soudu. V něm soudce vystoupí se svými názory, motivací, vyloží svůj pohled na fungování soudu a svou možnou roli v něm.

Závěr

Předseda Nejvyššího správního soudu zveřejňuje tato pravidla, aby dočasné přidělování a překládání soudců k tomuto soudu učinil transparentním a zvýšil tak důvěryhodnost rozhodování soudů činných ve správním soudnictví. I zde platí, že hledání osob s čitelnou osobní i profesní minulostí a jejich průhledný výběr jsou důležitými předpoklady pro to, aby v řadách soudců byly důvěryhodné a respektované osobnosti s  otevřeně předestřenými vlastnostmi, schopnostmi a názory.

 

Josef Baxa
předseda Nejvyššího správního soudu

Poslední aktualizace: 20.12.2013

Aktuality

Pravomoc NSS v přezkumu voleb do Poslanecké sněmovny

Pravomocí Nejvyššího správního soudu v přezkumu voleb do Poslanecké sněmovny PČR je posuzování návrhu na neplatnost voleb, hlasování či volby kandidáta (vícero kandidátů) podle § 87 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

JEDNÁNÍ SOUDU
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost státních zástupců
Sp. zn.:  12 Ksz 4/2017
Datum jednání:  31.10.2017
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost státních zástupců
Sp. zn.:  12 Ksz 6/2017
Datum jednání:  31.10.2017
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  16 Kss 2/2017
Datum jednání:  01.11.2017


Sbírka rozhodnutí NSS